![]() Rozkoš typ: Vodní nádrž okres: Náchod |
![]() Pražský hrad typ: Hrad okres: Hlavní město Praha |
![]() Zoo Brno typ: Zoo okres: Brno-město |
![]() Kolín typ: Město okres: Kolín |
![]() Čartak typ: Rozhledna okres: Vsetín |
|
| |||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||
|
informace: Určitě jedním z nejznámějších turistických cílů do Podkrkonoší je vrchol majestátní Zvičiny. Její nadmořská výška 671 m.n.m. dominuje celému okolí. Není proto divu, že v dobách turismu na počátku 20.století se o vrchol vedly boje. Nejkrásnější výhled do okolí i na naše nejvyšší české hory Krkonoše je z vrcholu Zvičiny. Do královédvorského údolí shlíží Zvičina z výšky 671 metrů a je tak nejvyšším kopcem 17 km dlouhého horského hřbetu. Působivější než výška absolutní je výška relativní. O 300 m převyšuje Dvůr Králové nad Labem a o 330 m Miletínskou kotlinu. Zvičina byla cílem srazů, poutí, dodnes patří k nejčastějším místům výletů na Královédvorsku. Její vrchol s kostelíkem, založeným roku 1584 i turistická Raisova chata jsou snadno dostupné cestami z Bílé Třemešné, z Mezihoří, od Třebihoště, od Chroustova či Horní Brusnice. Zvičinu navštěvoval Karel Jaromír Erben, Karel Václav Rais, Jaroslav Vrchlický, Václav Štech, Ignát Hermann, zastavil se tu i Karel Hynek Mácha. Vrchol Zvičiny je vynikající místo pro lyžování i paragliding. V minulosti zde bylo i první plachtařské letiště. | ||||||
historie:
Vznik jména ,,Zvičina" není bezpečně znám. Existují četné dohady. Podle jiných názorů je jméno odvozeno z osobního mužského příjmení majitele. Tak např. roku 1897 uvádí jméno Zvak a Zvík (rovná se v nynější češtině slovu ,,zvuk") ve své knize o českých příjmeních Antonín Kotík. Podobně Josef Karásek (1868-1916), miletinský rodák, vychází z mužského jména Zvieka. Shodně s ním tak činí i Antonín Profous a německý badatel Erhard Müller.
Miletinský dějepisec Jan Nepomuk Lhota (1811-1890) odvozuje jméno od slova ,,zvýšenina" a hořický učitel a kronikář František Strnad (1885-1950) z kmene -vid- (tj. viděti), neboť Zvičina se nacházela v pomezním hvozdu českého státu, jehož hranice byly již v dávných dobách zde střeženy.
Vzájemná rivalita se ještě více vyostřila po tom, co KČT v roce 1900 získal vrcholovou chatu do svého majetku a začal ji rozšiřovat a zvelebovat. Němci tehdy reagovali různými prostředky. K těm nejmírnějším patřilo vysázení lesa na severním okraji zvičinského hřbetu, které mělo zabránit výhledu na „německé" Krkonoše. Podstatně hůře dopadl útok několika neznámých pachatelů, kteří během velikonočních svátků roku 1909 úplně zdemolovali vybavení chaty. Snad to všechno bylo i k něčemu dobré. Publicita a následně pořádané celonárodní sbírky na obnovu způsobily, že Zvičina a její chata ještě více přirostly všem českým turistům k srdci.
Vrchol Zvičiny se ale nakonec rozhledny přece jen dočkal V roce 1925 k chatě přistavěli věž s unikátní otáčivou prosklenou nástavbou, kterou dodala pardubická firma E. Krause. Možnosti výhledu ještě umocňoval velký astronomický dalekohled se stonásobným zvětšením. Slavnostní otevření rozhledny se uskutečnilo 25. dubna 1926. V roce 1927 byla chata pojmenována po Karlu Václavu Raisovi, rodáku z nedalekého Bělohradu. Toto jméno jí zůstal dodnes, kdy se opět vrátila do majetku Klubu českých turistů. Lze jen doufat, že se brzy podaří zpřístupnit i rozhlednu. | ||||||
expozice: rozhledna je otevřena vždy když je otevřena restaurace | ||||||
otevírací doba: | ||||||
kontakt: | ||||||
vstupné: | ||||||
články, upoutávky, akce:
|