Kam na výlet, Vaše turistické tipy na výlet

Počátka hradu sahají až na konec 13. století. V areálu hradu je mohutná oválná plášťová hradba vejčitého půdorysu podepřená na jihozápadní straně masivními opěráky. Z plášťové zdi na nejlépe přístupné jihovýchodní čelní straně vystupuje masivní obdélná vstupní věž. Zdi tvořící její východní nároží dosahují šířky 3,8 metru. Na padací most se vstupovalo pravděpodobně pomocí dřevěné rampy vedoucí z plochy nádvoří. Po obvodu k této plášťové hradbě přiléhala vnitřní zástavba. V této byl Košumberk typickým hradem s plášťovou zdí, který svým vzhledem nápadně připomínal ohrazení jádra hradu Rabí.

  Ve 14. století hrad několikrát změnil majitele. Např.: Diviš z Popovce bratři Diviš, Mstislav, Slavata a Ješek z Chlumu. Košumberk se stal na tři století slavatovským rodovým sídlem. Na hradě sídlili Slavatovi synové. V průběhu 14. století bylo jádro zcela přeřešeno a do jeho středu byla vestavěna čtverhranná obytná věž se zaobleným nárožím. Košumberk se vzhledově ještě více přiblížil hradu Rabí. Jádro hradu obklopeno opevněným předhradím, jehož hradba byla zesílena nevelkými okrouhlými a čtverhrannými věžičkami a baštami. Dochovala pouze čtverhranná věž v jižním nároží a základy dvou okrouhlých bašt na jih a severozápad od jádra.

  Letopočet 1544 na bráně z předbrání v jihovýchodním cípu nádvoří je předvěstí velkých stavebních změn. Letopočet lze patrně spojit s přestavbou budovy purkrabství v renesančním slohu. Budova dostala nové fasády s dodnes částečně zachovanými psaníčkovými sgrafity. Severovýchodně od jádra byl přistavěn rozsáhlý dvoukřídlý renesanční zámek, který pohltil úsek původního opevnění. Na nádvorní straně byla dvoupatrová arkádovou lodžií na oblých hladkých pilířích o osmi klenebních polích křížovách kleneb. Z arkád se dochoval jeden nosný sloup (nově vztyčený před nádvorním čelem severního křídla), otisky klebeb a římsové konzoly ve zdivu obou křídel.

 Poslední mužský potomek, Jindřich Vilém 1654, této rodové větve, zemřel a Košumberk. Majitelksou se stává jeho dcera Johanku Barboru. O o tři roky později, po její smrti přešlo panství na Františka Kryštofa Hieserleho z Chodů.  V roce 1769 je první patro neobyvatelné. Po zrušení řádu císařem Josefem II. roku 1773 převzal objekt náboženský fond, počátkem 19. století panství koupil belgický šlechtic Leopold de Laing a roku 1826 jenž prodal Thurn-Taxisům. Roku 1920 se zřícenin ujalo Družstvo na záchranu hradu Košumberka. Od roku 1953 byl hrad státním majetkem, v devadesátých letech jej převzala do své péče obec Luže.

?editovat historii