Kam na výlet, Vaše turistické tipy na výlet

Zříceniny hradu Lichnice stojí na mohutném skalnatém ostrohu, vybíhajícím k západu z hlavního masívu Železných hor vysoko nad obcí Třemošnicí. Z opevnění jsou zachovány zbytky příkopu, valu a hradební zdi. Nejlépe dochovanými stavbami jsou vstupní brána se značnými zbytky předsunutého opevnění a okrouhlá hradní věž. Obě tyto stavby jsou v severovýchodní části hradního areálu. Z hospodářských budov na západní straně a z paláce na jižní straně jsou zachovány jen obvodové zdi a přepážky a část odkrytých sklepů.

Lichnice - zřícenina hradu 15 km od Čáslavi. Předchůdcem hradu bylo hradiště, které vybudoval v druhé polovině 12. století na strategicky velmi výhodném místě, nazývaném Světlík nebo Světlice, předek rodu Ronovců Smil. Na východní straně byl areál hradiště v úrovni okolí. Zde bylo vybudováno umělé opevnění, skládající se z valů a příkopů. V polovině 13. století se Jindřichův syn Smil vrátil ze Žitavy na Čáslavsko a v místech světlického hradiště vybudoval kamenný hrad. Hrad pojmenoval tehdy módním německým názvem Lichtemburk, což odpovídá českému názvu Světlice. Ze jména Lichtemburk se potom v českém prostředí záhy vyvinul dnešní název Lichnice. Smilův kamenný hrad převzal z původního hradiště trojúhelníkovou půdorysnou dispozici a snad i část příkopů a valů na východní straně.

Areál hradu byl opevněn kamennou hradbou zesílenou na východní a západní straně parkánem, příkopem a valem. Vstup do hradu byl ve východní hradbě a chránila ho mohutná okrouhlá věž o průměru 12 m. Kromě hlavní obranné funkce měla věž asi i funkci obytnou. Bytovým účelům však sloužil především palác v jihovýchodním rohu půdorysného trojúhelníku naproti hlavní věži. Palác chránila hlavně hradební zeď, místy až 7 m silná, k níž byl přistaven. od nádvoří byl palác oddělen ještě příkopem, v němž byla též hradní studně. Vzhledem k pozdějším zásahům do této části hradu nelze již přesnou podobu paláce rekonstruovat. Z původní stavby Lichtemburka, který byl dokončen před rokem 1261, kdy Smil poprvé použil přídomku "z Lichtemburka", se zachovaly části hradební zdi a části obvodového zdiva věže a paláce. Raně gotickou podobu hradu dokládají též architektonické prvky nalezené při jeho opravách.

Lichnice se stala královským hradem, který spravoval purkrabí. Prvním purkrabím byl největší písař Štěpán z Telova, který hrad záhy získal do zástavy. Z ní ji vykoupil v r. 1333 Karel IV., který v této době spravoval Čechy za svého otce Jana Lucemburského. Ale brzy byla Lichnice opět zastavena, tentokrát pánům z Lipé. Při dělení rozsáhlých statků tohoto rodu v r. 1346 připadla Lichnice Jindřichovi mladšímu z Lipé. Karel IV. však opět zástavu vyplatil a v r. 1350 zařadil Lichnici mezi královské hrady, které neměly být nikdy zastavovány. V r. 1370 se zde Karel IV. delší dobu zdržoval. Ale již za Václava IV. byl hrad opět dán do zástavy. Po r. 1394 ho získal Štěpán z Opočna, kterého v r. 1397 zavraždil na Karlštejně opolský kníže Hanuš. Na počátku 15. století byly z Lichnice podnikány loupežné nájezdy, které organizoval Ješek z Trojovic. Po r. 1410 Václav IV. Lichnici vykoupil a na hrad byl dosazen královský purkrabí Oneš z Mělkovic, připomínaný v l. 1414-1418. Později získala Lichnici jako vdovské věno manželka Václava IV. královna Žofie. Jejím purkrabím zde byl Petr z Chlumu, který královské posádce na hradě velel až do dubna 1421.

Protože lichnická posádka stála na straně Zikmundově, byl hrad v dubnu 1421 obležen vojskem pražského městského svazu, které v této době likvidovalo Zikmundovy pozice ve východních Čechách. Petr z Chlumu hrad bez boje vydal. Lichnici získal Hynek Krušina z Lichtemburka, který se na počátku husitského hnutí přidal k revoluci, ale velmi brzy ji zradil. již v r. 1422 postoupil Lichnici Janovi Městskému z Opočna, který rovněž odpadl od husitské revoluce a stal se stoupencem Zikmundovým. Lichnická posádka vedená Petrem Liškou začala přepadat a vraždit Zikmundovy odpůrce na Čáslavsku. Proto se v r.1428 východočeští sirotci rozhodli hrad dobýt. Vzhledem k velmi dobrému fortifikačnímu zajištění však neměli naději na rychlý úspěch, a proto přistoupili k obléhání, které trvalo celý rok. Obléhatelé tehdy vybudovali celý pevnostní systém, který na východní straně izoloval hrad od okolí. Téměř souběžně s hradním příkopem bylo vybudováno pět bašt, pravděpodobně spojených ploty. Jádro ležení obléhatelů se samostatným opevněním bylo na návrší, dnes nazývaném Štěpnice. Z opevnění, která oblehatelé vybudovali, se však zachovaly jen skromné zbytky. Obléhání skončilo teprve na podzim 1429, kdy Jan Městecký hrad vydal a slíbil, že přejde na stranu sirotků. Posádka mohla hrad volně opustit a jeho správa byla svěřena husotskému hejtmanovi Janu Hertvíkovi z Rušinova, který se zde připomíná ještě v r. 1455. V r. 1437 sice král Zikmund hrad Lichnici s jedním městečkem a šesti vesnicemi postoupil jako věno své manželce Barboře, ale ta se panství nikdy neujala, neboť ho nemohla Janu Hertvíkovi vyplatit ze zástavy.

Doba trčkovské vlády znamenala povznesení a rozvoj hradu. Nejprve došlo k opravě poškozené hradby v severozápadním nároží, kde byla současně vybudována nová pozdně gotická budova. Na dobu této stavby ukazují zbytky sedlových portálů objevené v jejím suterénu při úpravách v r. 1933. Na počátku 16. století došlo k přestavbě původního raně gotického hradního paláce a k severní a západní hradbě byly přistaveny další obytné budovy, které jsou dnes připomínány jen nepatrnými zbytky základových zdí. Těmito úpravami obytných prostor se původní nevelký hrad změnil v pohodlné obydlí. Při úpravách byla velká pozornost věnována i zlepšení fortifikačního systému. Před vstupní bránu byl předsunut sedmihranný barbakán, zesílena vstupní hradní brána, nově byly upraveny a zesíleny parkány.

V této době vzniklo východně od hradu městečko Podhrádí, připomínané poprvé v r. 1539. Podhrádí bylo opatřeno samostatným opevněním skládajícím se z příkopů a valů, dnes již jen zčásti zachovaných. Toto opevnění navazovalo na opevnění hradu. Opevnění městečka i městečko samo měly tvořit přední obrannou linii hradu na nejslabší východní straně.

Mikuláš mladší Trčka byl bezdětný, a proto poslední vůlí z r. 1510 odkázal všechna panství své tetě Johance, rozené z Březovice, vdově po Mikuláši starším Trčkovi. Johanka odkázala v r. 1516 veškerý majetek svým synům Zdeňkovi, Janovi, Jidřichovi, Vilémovi a Mikulášovi Trčkům z Lípy. Ti se r. 1533 o rodové majetky rozdělili, přičemž Lichnice připadla Zdeňku Trčkovi. Ten však již v r. 1534 postoupil hrad Janu staršímu Trčkovi. Od něho získal v r. 1539 lichnické panství, skládající se z hradu, dvou městeček a 28 vesnic, majitel Opočna Jan mladší Trčka. Po jeho smrti v r. 1549 připadly Janovy statky strýci Vilému Trčkovi, který byl v r. 1555 nucen pro značné dluhy rozprodat část rodových panství. Lichnici koupil poručníci bratrů Albrechta a Václava Robmhápových, sirotků po Zikmundovi Robmhápovi za Suché. Ti dosáhli plnoletosti v r. 1557 a sami se ujali panství.

Na počátku 20. století byly podniknuty první kroky k záchraně zbytků hradu. V r. 1907 byla opravena a před úplným zřícením zachráněna vstupní hradní brána. Do zdiva brány byly zazděny i některé zlomky orchitektonických prvků, které se tehdy na hradě našly. Rozsáhlejší záchranné práce však začaly až po r. 1933, kdy hrad při první pozemkové reformě přešel z majetku millesimovské nadace do majetku Klubu československých turistů. V průběhu více než jednoho desetiletí byly odkrývány základy hradních budov a zároveň konzervováno rozrušené hradní zdivo. Velká pozornost byla věnována záchraně vstupní brány a zbytků hradní věže. Zbytek věže byl upraven na rozhlednu a v jejím interiéru bylo zřízeno malé hradní muzeum, kde jsou uloženy památky nalezené při záchranných pracích i další meteriály vztahující se k hradu. Konzervační práce na hradě, který je ve správě ONV Chrudim, pokračují i nyní.

duben: sobota, neděle 10:00 - 17:00
květen - srpen: denně kromě pondělí 10:00 - 17:00
Jindy pouze po předchozí dohodě.

Adresa:	Lichnice podhradí 53843 Třemošnice
Telefon:	469 663 755
Email:	lichnice@tiscali.cz

15,- plné