Kam na výlet, Vaše turistické tipy na výlet

    
    
Dnes je Sobota 17. listopadu 2018 svátek slaví Mahulena, zítra Romana
Jičín
Vrbice
Fata Morgána
Miletín

Reklama



Přihlášení
jméno:
heslo:

>> registrace <<

zapomněli jste heslo?

Náhodný obrázek


Nové hrady
typ: Zámek
okres: Ústí nad Orlicí



Český Těšín
typ: Město
okres: Karviná



Hostinné
typ: Město
okres: Trutnov



zámek Nové Město nad Metují
typ: Zámek
okres: Náchod



Hoštice
typ: Zámek
okres: Kroměříž




Detail položky Zřícenina: Bezděz
ilustrativní obrázek:



 
obrázky z fotogalerie:


obrázek: -


obrázek: -


obrázek: -

informativní mapka polohy:


zobrazit na mapě
GPS:
 50° 32' 20.08" N    ukázat na mapy.cz
 14° 43' 9.58" E


oblast:
Máchův kraj
okres:
Česká Lípa
kraj:
Liberecký

typ:
Kulturní památky
přesně:
Zřícenina
místo:
Dostupné autem po celý rok

náročnost:
Pro rodiny s dětmi
zaměření výletu:
Poznávací
délka výletu:
3 hodiny

vloženo před:
11 lety 0 měsíci 
počet zobrazení:
24894 krát
autor:
Jan Frýzl

HODNOCENÍ: jak se Vám líbí toto místo?...

Hodnocení: 6.7/10 (zatím hodnotilo 32 lidí)


informace:
Hrad patří mezi nejvýznamější gotické hrady v Čechách. Vybudován byl v letech 1264-78 Přemyslem Otakarem II.

Bezděz je hradem královským a patří mezi nejznámější a nejoblíbenější hrady u nás. Dominantou hradu jsou dvě věže (604 a 577 m. n.m.). Pro svou nesnadnou dostupnost se Bezděz vyhnul rozsáhlám přestavbám v době renesance a baroka. Hrad se tak bez větších přestaveb zachoval ve své původní gotické podobě až do dnešních dnů. Proto pro spoustu návštěvníků je hradem klasický středověkým.

Hrad Bezděz byl považován jako symbol české státnosti. Bezděz zdobí vrcholy naší literatury a je tak neoddělitelně spjat s významnými díly. Bezděz hraje i významnou roli ve výtvarné i hudební kultuře. Hrad je tudíž právem národní kulturní památkou.
historie:
Roku 1264 vydává Král Přemysl Otakar II. listinu, jimž zakládá v bezdězských lesích město. Je to první nepochybná zmíňka o vzniku hradu Bezdez.

Hrad byl postaven bez jakýchkoli hospodářských budov jako pevnost a reprezentační sídlo krále. Bezděz byl postaven během několika let na konci 13. století.

Na vrcholu hory stojí hlavní okrouhlá 35 m vysoká věž. Je to nejvýšší místo na celém hradě. Z věže je výhled na strategická místa Bezdězu. Proto tak místa jako, vstup ze spodního hradu, západní strana hradu od věže až do horní hrad jsou dobře střeženy. Tato strážní věž má 10,5 metru v průměru a její zdi jsou ve spodní části až 4 metry silné. Vstup do věže bylo možné pouze přes portál asi 9 metrů nad zemí z ochozu hradby. Od spodního hradu se dále táhne až k západu mohutná skoro 2metrová silná hradba. Pro obranu zde stojí více než 20 metrů vysoká Čertova věž s 3,5 m silnými zdmi, vestavěné poblíž brány do hradební zdi. Od třetí brány na západě se táhne další hradba až k hradní kapli. Od třetí brány vedla cesta podél hradby s Čertovou věží ke čtvrté bráně uprostřed západní hradby spodního hradu. Do hradního opevnění byla zahrnuta i přístupová cesta. Cesta byla přetnuta dvěma bránami - první hned na úpatí hory, druhou uprostřed svahu mezi první a třetí bránou.


Kaple byla původně zasvěcená archandělu Michaelovi. Kaple je jednolodní s zaklenutou křížovou žebrovou klenbou. Síla zdiva v přízemí je 3m. V patře je pak vyšetřen křížově bez žeber zaklenutý ochoz, sloužící vznešenějším účastníkům mše. Vně je ochoz otevřen prostými hrotitými dvoudílnými a třídílnými okny. V sílné severní zdi je umístěna sakristie, v jihozápadním rohu šnekovité schodiště na emporu.

Zvláštností Bezdězu je jeho stejné disposiční řešení všech čtyř budov horního a spodního hradu. Plochostropé přízemí a snížené druhé patro sloužilo pro ubytování čeledě a jako zásobní sklady. Obytným účelům panstva bylo určeno první patro. Místnosti byly osvětlovány velkými hrotitými okny s kružbami s otevřenými pětilisty. Před patrem královského paláce se táhla dřevěná pavlač, lícující s vystouplou kaplí a krytá pultovou střechou.


Na počátku husitských válek zastavil král Zikmund Bezděz sobě a katolické straně oddanému Janovi z Michalovic. Od roku 1419 se již královský hrad nedostal do přímé správy panovníkovy.

V dalších desetiletích byl hrad v držení předních osobností politického a kulturního života této doby. Můžeme jmenovat Tovačovští z Cimburka nebo nejvyšší purkrabí Jan z Janovic. Za pánů z Janovic, byla v okolí Bezdězu zdokonalována a rozšiřována rybniční soustava. V zájmu uspokojení nároků dvou dědiček Jana Spetle z Janovic bylo v roce 1553 bezdězské panství trvale rozděleno na dvě - bezdězské s městečkem Doksy a bělské.

V polovině 16. století vlivem čatých střídání majitelů a uživatelů hradu byla na hrad uvalená zástava. Když se Rudolf II. roku 1588 na doporučení zemského sněmu rozhodl zástavu zrušit a Bezděz za 22 000 kop grošů odprodat, získal Jan z Vartemberka Bezděz do dědičného vlastnictví a to i s jedenácti stále ještě k Bezdězu patřícími many.

Na konci 16. století byl hrad Bezděz poprvé ve své historii dobyt. Obránci hradu však nebyli již královští manové nebo panská čeleď, nýbrž okolní poddaní, kteří se na opuštěný hrad přišli ukrýt se skromným majetkem před žoldnéři bělohorského vítěze Maxmiliána Bavorského. Po krátkém obléhání nezkušení obránci přesile lépe vyzbrojených a zkušených žoldnéřů podlehli, hrad byl dobyt a vypálen.

V roce 1622 Albrecht z Valdštejna, jenž je učinil částí svého systematicky budovaného frýdlantského knížectví. Přes značné poškození hradu rozhodl se Valdštejn přebudovat Bezděz v moderní pevnost. V roce 1628 Valdštejn od dalších opevňovacích prací upustil.

V roce 1633 po devíti letech pobytu na Bezdězu byli čtyři řeholníci posláni Valdštejnem do obnoveného kláštera v Bělé a Valdštejn se jal plnit slib učiněný před bitvou u Liitzenu v roce 1632, totiž založení kláštera ke cti Panny Marie Monserratské. Valdštejn s Pennalosou projednal výstavbu bezdězského kláštera s velkorysostí sobě vlastní. V obci pod hradem měl být za 200 000 zlatých postaven chrám, čtyřkřídlý klášter k chrámu přiléhající měl sloužit mnichům a poustevníkům, z nichž však dvanáct mělo být po vzoru Monserratu rozptýleno v eremitážích po Velkém a Malém Bezdězu. V roce 1634 byla přestavba přerušena Valdštejnovým zavražděním a následující konfiskací jeho majetku.

V roce 1642 se na Bezdězu usadili Švédové a učinili z něj základnu pro své pustošivé nájezdy do širokého okolí. Před svým odchodem žoldnéři v závěru Třicetileté války Bezděz znovu vypálili.Teprve v šedesátých letech 17. století započal třetí emauzský opat Antonio Sottomayor s opravami hradu pro klášterní účely.

Zpočátku byli na Bezdězu ponecháni pouze dva řeholníci. Pověst o zázračných účincích bezdězské Panny Marie se však rychle šířila, na Bezděz přicházelo stále více poutníků, pročež počet mnichů byl zvýšen na osm. Účastníkům poutí byla kaple malá, takže mše se musely odbývat na prostranství před kaplí, kde byl při štítové stěně purkrabství zbudován další oltář s freskou na zdi.

V roce 1778 obsadili Bezdez pruské vojsko. Zpustošení Bezdězu pruskou posádkou bylo již jakousi předzvěstí konce kláštera.O několik let později, v roce 1785, byl s mnoha dalšími i bezdězský klášter císařem Josefem II. zrušen.



V roce 1844 došlo k obnově střech, k restaurování velké věže, ke zbudování vnitřního točitého schodiště, zřízení nového vnějšího přístupu k věži a k pseudogotické úpravě nejvyššího věžního podlaží v tzv. rytířský sál. Další opravy se prováděly v roce 1872 a v posledním desetiletí před 1. světovou válkou. Vcelku záslužné opravy byly však poplatny své době a nevyhnuly se některým nežádoucím zásahům.


V opravách a úpravách hradu pokračovalo se i v meziválečném období, nejprve Valdštejny za podpory Památkového úřadu, od roku 1932 Klubem českých turistů.

Po 2. světové válce byl hrad po několik let nepřístupný pro utajení budovaného vojenského letiště a cvičení ve vojenském prostoru v dohledu z Bezdězu. Po jeho znovuzpřístupnění bylo opět započato s opravami. V roce 1978 byl Bezděz vyhlášen národní kulturní památkou a tím bylo umožněno rekonstrukční záměry již dříve prosazované realizovat, aniž však bylo dosaženo optimálních výsledků.
expozice:
otevírací doba:
duben soboty, neděle a svátky 9 - 16
květen - září denně mimo pondělí 9 - 17
říjen soboty, neděle a svátky 9 - 16
kontakt:
Adresa: Národní památkový ústav, Správa státního hradu Bezděz
47161 Okna
Telefon: 487 873 133
Email: hrad.bezdez@muoknal.cz
vstupné:
cesta:
Na hrad Bezděz se dostanete ze stejnojmenné obce na úpatí hory či z nedalekých Doks. Existuje samozřejmě více variant, ale výše zmíněné jsou nejvyužívanější.

Do obcí Bezděz a Doksy se dostanete vlakem (stejnojmenné stanice se nacházejí na trati č. 080 – Bakov nad Jizerou – Jedlová) nebo autobusem. V obci jsou dvě parkoviště, obě jsou placená.

Cesta z obce na hrad: Pro pěší turisty je na návsi umístěn rozcestník, cesta nahoru na hrad vám zabere něco mezi půl až hodinou. Pokud raději cestujete na kole, můžete využít cyklotrasy č. 3054, 3060 či trasy D4 „Na kole krajem K.H. Máchy“, které obcí procházejí.
Obec Doksy

Na hrad z Doks: Pokud se vydáte na hrad z Doks, připravte se na desetikilometrovou procházku po takzvané Máchově cestě, která je značena červenou turistickou značkou.


komentáře:


jméno (přezdívka):
e-mail:
zpráva:
ocrana proti SPAMu:
Pec nám spadla, nám spadla, kdopak nám ji postaví?
dopište chybějící slovo



Všechna práva vyhrazena. © 2006-2014 www.kam-na-vylet.cz
Tipy pro Vás : Webkamery a televize |
TOPlist