Kam na výlet, Vaše turistické tipy na výlet

    
    
Dnes je Pondělí 30. března 2020 svátek slaví Arnošt, zítra Kvido
Vrátno
železnice
Kunětická hora
Lednice

Reklama



Přihlášení
jméno:
heslo:

>> registrace <<

zapomněli jste heslo?

Náhodný obrázek


Lichnice
typ: Zřícenina
okres: Chrudim



Polička
typ: Město
okres: Svitavy



hrad Hukvaldy
typ: Hrad
okres: Frýdek-Místek



Častolovice
typ: Zámek
okres: Rychnov nad Kněžnou



Lednice
typ: Zámek
okres: Břeclav




Detail položky Zámek: Slavkov
ilustrativní obrázek:



 
obrázky z fotogalerie:

informativní mapka polohy:


zobrazit na mapě
GPS:
 49° 55' 14.96" N    ukázat na mapy.cz
 17° 49' 59.72" E


oblast:
Brno a okolí
okres:
Vyškov
kraj:
Jihomoravský

typ:
Kulturní památky
přesně:
Zámek
místo:
Dostupné pěšky, horské kolo


vloženo před:
12 lety 4 měsíci 
počet zobrazení:
8299 krát

HODNOCENÍ: jak se Vám líbí toto místo?...

Hodnocení: 5.6/10 (zatím hodnotilo 18 lidí)


informace:

Dominantu Slavkova u Brna tvoří bezpochybně Slavkovský Zámek. Zámek se nachází ve středu města, v městské památkové zóny vyhlášené roku 1990. Největší slávy se zámek dočkal zejména uzavřením příměří po bitvě u Slavkova r. 1805.

Za zámkem se nachází úzká obdélníková zahrada (15ha) ozdobená přibližně 50 plastikami. Zejména se jedná o postavy antických bájí, které stvárnili sochaři ital Giovanni Giuliani a rakušan Ignác Lengelacher. V zahradě nalezneme i vzácné dřeviny, jako napřiklad dřevořec trojtrnný, katalpa, zerav, ořešák černý či nahovětec kanadský a další.


Před zámkem stojí mohutná budova klasicistního kostela Vzkříšení Páně a středověká radnice. Z bývalé židovské čtvrti se dochovalo několik domků a novorománská synagoga. Pozůstatek městkých hradeb naleznete u hřbitova.

historie:

Majitelé

První písemné zmíňky o Slavkově se datují kolem roku 1509. Držitelem byl Oldřich, po jeho smrti roku 1519 získali Slavkov jeho synové Jan, Václav, Petr a Oldřich. Slavkov vlastnili bratři Jan a Václav. Po Václavově smrti (1553) se stal majitelem Jan z Kounic. Oldřichův syn, rovněž Oldřich, převzal rodové statky roku 1589. Za jeho vlády byl slavkovský hrad postupně přebudován na renesanční zámek.

Dále Slavkov drželi (1617) Bedřich s Karlem. (1632) byl Slavkov zkonfiskovány a dáno jejich nejmladšímu nevlastnímu bratrovi Lvu Vilémovi. Po smrti Lva Viléma roku 1655 držel majetek jeho syn Dominik Ondřej (1654), jenž zahájil koncem 17. století přestavbu renesančního slavkovského zámku na velkolepé barokní sídlo. Po nastoupit jeho nejstarší syn František Karel (1676-1717), jako duchovní se však dědictví zřekl za finanční odstupné. Úmrtím Dominika Ondřeje roku 1705 přešel Slavkov do rukou jeho mladšího syna Maxmiliána Oldřicha (1679-1746), jenž od roku 1720 zastával úřad moravského zemského hejtmana. Pokračoval rovněž v přestavbě slavkovského zámku.

Nástupcem se stal roku 1746 syn Václav Antonín Dominik (1711-1794), vůdčí postava rakouské diplomacie. Po otci se ujal vlády nad Slavkovem syn Arnošt Kryštof, který zemřel roku 1797. Následoval jeho bratr Dominik Ondřej, jenž byl majitelem panství až do své smrti roku 1812. Syn Dominika Ondřeje, Alois Václav, byl posledním potomkem moravské větve Kouniců a čtvrtým knížetem z kounic-rietbergovského rodu. Zemřel roku 1848 v Paříži. Dále byl vlastníkem zámku JUDr. Václav hrabě Kounic, vlastnil zámek od roku 1897 až do své smrti 1913. Po něm následuje jeho bratr Eugen, jenž umírá v roce 1919 a jímž rod Kouniců definitivně zaniká.

Po soudním řízení Slavkov získala v roce 1923 hrabata Pálffyové, a to bratři Josef a Petr, jímž byl majetek zkonfiskován roku 1945 dekretem č. 12 prezidenta Beneše. Zámek Slavkov u Brna se tak stal státním majetkem, jímž byl až do roku 1996, kdy byl zapsán do majetku města Slavkova u Brna.

 

Architektura

Tam kde dneska stojí barokní zámek byla vybudována začátkem 13. století komenda řádu německých rytířů. V jejich vlastnictví je Slavkov poprvé zmiňován roku 1237. Části obytné budovy a kruhové věže komendy jsou zachovány pod severním traktem barokního zámku a pod částí zámeckého nádvoří.

Koncem l6. století byl na starších základech vybudován renesační zámek čtyřkřídlého půdorysu s mohutnou hranolovou věží. Části základového zdiva jsou zachovány v části suterénu severního a západního křídla zámku.

Úkolem vybudovat reprezentativní sídlo rodu bylo svěřeno italskému architektovi Domeniku Martinelliho z Luccy. Návrh barokní novostavby ve stylu tzv. podunajského baroka provedl Martinelli v 80. letech 17. stol. a zahrnul do něj kromě zámku i úpravu a přestavbu větší části města s novým farním kostelem. Budova zámku byla navržena na půdorysu písmene U. Objekt lemoval vyzděný příkop, kolem něhož byla navršena zemina. Stavba zámku započala v posledních letech 17. století pod dohledem místních zednických mistrů. Jako první vzniklo střední - západní křídlo s mohutně rozšířenými nárožími a náběhy obou bočních křídel. Západní příkop byl uprostřed překlenut mostem s několika schodišťovými stupni. Ustupující střední průčelí bylo v patře nad mostem zdůrazněno balkonem směřujícím do zahrady z ústřední místnosti l. patra západního křídla. Rozšířená nároží zdůraznily dvojice pilastrů. Nízká okénka atikového polopatra vyvážila řadu suterénních oken, většinou slepých, vedoucích do příkopu. Fresky namaloval Andrea Lanzani, jenž úzce spolupracoval se štukatérem Santinem Bussim. Sochařské prvky a skulptury v zámku i v parku vytvořil Giovanni Giuliani.

K započetí barokní přestavby slavkovského zámku byl Dominik Ondřej. Tehdy bylo zhruba dokončeno pouze jeho západní křídlo. Potřeba velkého společenského sálu a honosného vstupního průčelí z čestného dvora, si vyžádala podstatnou změnu v nádvorní části západního křídla s klenutým podjezdem. Snaha o zvýšení reprezentativní podoby nádvoří vedla k příčnému rozšíření konců bočních křídel a vyhloubení jejich nádvorních stran. Vznikl tak rozsáhlý vstupní prostor, vymezený na opačné straně obdobnými oblouky koníren. Výše uvedené změny navrhů provedl Valmaggini v roce 1731.

Ani Maxmilián Oldřich se nedožil konečné podoby zámku. Teprve jeho syn a vnuk prvního zakladatele - Václav Antonín hrabě Kounic-Rietberg, má zásluhy na dokončení celého zámeckého komplexu. Šest let poté, co se ujal po smrti svého otce rodového majetku, stála již celá hlavní budova včetně jižního křídla. Nejstarší, západní průčelí, vyvrcholilo architektonicky odpovídající kopulí. Uvnitř však již dominovaly klasicistní prvky. Dřívější bohatost štukové a freskové výzdoby byla nahrazena lineárním členěním. Severní a západní křídlo dostaly nové komnaty. Ve stejném duchu byly vyzdobeny rovněž stropy podélného přízemního vestibulu, valená klenba v chodbách prvního patra obou křídel a strop a stěny severního schodiště. Po stránce prostorové byla pozornost věnována centrálnímu oválnému společenskému sálu. Poslední práce na zámku byly dokončeny výmalbou zámecké kaple provedenou rovněž Pichlerem v roce 1769.

Již během výstavby první etapy zámku vznikal před západním křídlem park komponovaný ve stylu francouzských barokních zahrad. Do dnešních dnů se z něj nedochovalo např. zahradní kasino s Lanzaniho výzdobou, ani kašna, zůstala pouze romantická stavbička čínského pavilonu z 80. let 18. stol. V 19. století byla zahrada zjednodušena do anglického stylu. V 70. letech 20. století proběhla rozsáhlá rekonstrukce.

expozice:
  • Zámecká expozice - veřejnosti je přístupné téměř celé první patro slavkovského zámku. Naleznete tu části kdysi rozsáhlé kounicovské galerie, jejíž počátky je možno hledat již v první polovině 17. století. Dále je zde největšímu rozšíření rodové obrazárny jenž došlo ve druhé polovině 18. století za Václava Antonína z Kounic. K nejcennějším zámeckým interiérům náleží místnosti západního křídla, postavené v první fázi výstavby barokního zámku. Sál předků je propojen s oválným tzv. Historickým sálem, jenž byl dokončen až v šedesátých letech 18. století iluzivní výmalbou Josefa Pichlera a v němž bylo po bitvě u Slavkova podepsáno příměří mezi Rakouskem a Francií. Bohatou štukovou výzdobou jsou zdobena i obě hlavní zámecká schodiště. Interiéry zbývajících zámeckých křídel jsou již vyzdobeny v duchu klasicismu. Prostory kaple jsou využívány ke svatebním obřadům a ke koncertům.
  • Napoleonská expozice - bitva na Slavkově zanechala v krajině kolem Brna, nesmazatelné stopy. Stovky exponátů z českých a moravských muzeí, z archivů, hradů a zámků přiblíží peripetie Francouzské revoluce a její ohlas v okolních zemích, obranné války revoluční Francie a Napoleonova válečná tažení, armádu a vojenství napoleonského období, osudy vojáků, politiků, aktérů i pouhých svědků dobových válečných a politických událostí.
otevírací doba:
leden - březen: pouze po předchozí dohodě, 200% příplatek
duben: denně kromě pondělí 900 - 1600
květen: denně kromě pondělí 900 - 1700
červen - srpen: 900 - 1800
září: denně kromě pondělí 900 - 1700
říjen, listopad: denně kromě pondělí 900 - 1600
prosinec: pouze po předchozí dohodě, 200% příplatek.
kontakt:
Adresa: Palackého nám. 1
68401 Slavkov u Brna
Telefon: 544 221 685
Email: zamek-slavkov@email.cz

vstupné:
Zámek
50,- plné
40,- důchodci
30,- snížené

v červnu až v srpnu o víkendech:
40,- plné
20,- snížené
85,- cizinci plné
75,- cizinci důchodci
65,- snížené

Napoleonské války a české země
45,- plné
40,- důchodci
25,- snížené

v červnu až v srpnu o víkendech:
40,- plné
20,- snížené


komentáře:


jméno (přezdívka):
e-mail:
zpráva:
ocrana proti SPAMu:
Pec nám spadla, nám spadla, kdopak nám ji postaví?
dopište chybějící slovo



Všechna práva vyhrazena. © 2006-2014 www.kam-na-vylet.cz
Tipy pro Vás : Webkamery a televize |
TOPlist