![]() Šibeník typ: Rozhledna okres: Trutnov |
![]() ZOO Dvůr Králové typ: Zoo okres: Trutnov |
![]() Muzeum Loreta typ: Muzeum okres: Hradec Králové |
![]() Okoř typ: Hrad okres: Praha-západ |
Bobová dráha a lanovy park Prosek typ: Park lanový okres: Hlavní město Praha |
|
| |||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||
|
informace: Na území vesnce Lhota v místě, kde dnes stojí zámek Červená Lhota stávala gotická tvrz. Tvrz vznikla ještě v době předhusitské. První dochovalá písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1465. Jako jeden z prvních doložených majitelů tvrze byl Petr Lhotský ze Zásmuk.
| ||||||||
historie: V období mezi lety 1542 až 1555, podle projektu italského stavitele Honse Vlacha, nechal Jan Kába vybudovat na místě gotické tvrze renesanční zámeček čtvercového půdorysu. Od tohoto okamžiku se začíná Lhota v písemnostech objevovat pod názvem Nová Lhota. Novou Lhotu vlastnili od konce 16. století Jiří Kába z Rybňaně, dále jeho strýc Jan a dále pak, v roce 1597 Vilém Růt z Dírné. Po přestavbě věže na výraznou červenou barvu, došlo v roce 1602 ke změně názvu z Nové Lhoty na Červenou Lhotu. V roce 1621 se na Červené Lhotě usídlil kyrysnický rytmistr Antonio Bruccio. Protože Bruccio zemřel bezdětný, připadl statek císařské komoře, od které jej roku 1641 koupil ke svým statkům jindřichohradecký magnát, nejvyšší kancléř království Českého Vilém Slavata z Chlumu. Na zámku byly provedeny raně barokní úpravy pod vedením jindřichohradeckého stavitele Jakuba Wernera a to V letech 1658 až 1678. Na výzdobě interiérů se podíleli dva italští umělci se svými tovaryši - štukatér Inocennz Cometta a malíř Giovanni Tencalla. Smrtí Františka Leopolda vymřel slavatovsky rodu. Červenou Lhotu po roce 1693 zdědila jako dědický podíl jeho sestra Marie Terezie, poprvé provdaná Fünfkircherová. její manžel byl Arnošt Bedřich z Windischgrätzu. V roce 1755 panství koupil František de Paula z Gudenus. po jeho smrti panství vlastnil jeho synovec Josef. V roku 1774 vyhořel v předzámčí pivovar, dvůr a zčásti byl patrně poškozen i zámek. Roku 1796 zakoupil od Gudenusů Červenou Lhotu za 202 000 rýnských zlatých slezský šlechtic Ignác Stillfried, zeť skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu. Jako děditství se roku 1807 dostává k panství Mořic sv. pán Stillfried. Ten jej prodává roku 1820 Jakubu Veithovi a jeho dceři Terezii, provdané za rytíře Bedřicha Neupauera. červenou Lhotu v roku 1835 zakoupil Jindřich Eduard Schönburg - Hartenstein. Panství vlastnil až do roku 1945. Součástí Červené Lhoty je i nádherná park. Na jižní břehové část zámeckého rybníka je porostlá mohutnou kulisou lesního porostu. Park není příliš velký a zastává jen druhořadou úlohu jako doplněk estetického účinku vodní hladiny se zrcadlícím se zámkem. Plochy porostů jsou ponechány jen minimálně upravené. Dominují jehličnany v giardinettu v těsné blízkosti zámku kulovité zeravy. V parku dále naleznete cypříšky, jedlovec kanadský a krásný porost chvojky klášterské, stříhanolistý a červenolistý buk, sloupovitý dub letní a dub americký. | ||||||||
expozice:
| ||||||||
otevírací doba: Zámek: duben: sobota, neděle 930 - 1200, 1300 - 1600 květen: denně kromě pondělí 930 - 1200, 1300 - 1600 červen - srpen: denně kromě pondělí 930 - 1200, 1300 - 1630 září: denně kromě pondělí 930 - 1200, 1300 - 1600 říjen: sobota, neděle 930 - 1200, 1300 - 1600 Zavírací hodina je i časem poslední prohlídky Jindy pouze po předchozí dohodě. (100% příplatek). Sklepy: dle otevírací doby zámku, pouze v měsících červen - srpen. | ||||||||
kontakt:
| ||||||||
vstupné: 60,- plné 30,- snížené 120,- cizinci plné (výklad v nj) 60,- cizinci snížené, s tlumočníkem 90,- plné 40,- snížené |