informace:
Hlavní stavbou byla mírně lichoběžná věž o stranách 9, 6 a 11,5 m vysoká dnes přes 24 m (původně snad ještě vyšší) obklopená hradební zdí. Z jedné strany byla tvrz chráněna
rybníkem, na zbylých stranách byl ve skále vylámán příkop plněný vodou
z potoka a celý areál byl obehnán hradbou, před kterou byl navršen
obranný val. Suterén věže přístupný přímo z nádvoří je zaklenutý valenou klenbou. Stejnou klenbou bylo zaklenuto i přízemí a první patro, další dvě či tři patra byla plochostropá s trámovými stropy. Tvrz byla ze tří stran obklopena vodním příkopem vysekaným do skály napájeným vodou z rybníku na poslední jižní straně. Mezi věží a příkopem byl na severu a západě úzký parkán, od jihovýchodu se rozkládalo nevelké nádvoří. Vstup do tvrze byl od západu po mostě přes příkop.
Kolem poloviny 15. století byl vodní příkop rozšířen a vyzděn. Na západě byla na starším základu vyzděna nová silnější hradba s polygonální baštou chránící patrovou vstupní bránu. Rozsáhlé úpravy postihly i interiér věže, přízemí a patro dostaly nové klenby, při změně komunikačního schématu byly zazděny některé vstupy a vybourány nové, ve třetím patře byla zřízena kaple. Dosud prázdný severní parkán vyplnila nová budova dosud neznámého určení.
V průběhu druhé poloviny 16. století přestali majitelé využívat gotickou věž, k bydlení si mezi západní a jižní hradbou nechali postavit rozsáhlou dvoukřídlou patrovou budovu, která pravděpodobně pohltila i starší vstup. Tehdy byl patrně starý dřevěný most nahrazen kamenným o dvou obloucích.. Počátkem 17. století tvrz opět zpustla, při obnově v polovině století byla gotická polygonální bašta přestavěna v dvouprostorový obytný dům s přízemím zaklenutým klášterní lunetovou klenbou.
Pří razantní přestavbě ve druhé polovině 19. století bylo zbořeno jižní renesanční křídlo, zasypali jižní a část východního příkopu, do areálu tvrze i do zasypaného příkopu vestavěli nové hospodářské budovy.
Po úderu blesku roku 1955 se střecha věže částečně zřítila, v 70. letech vzala za své úplně stejně jako tráové stropy druhého a třetího patra.
V roce 1437 si činil na hradenínskou tvrz nárok císař Zikmund, což svědčí o významu a výstavnosti pevnosti. V roce 1483 sídlil na tvrzi Mikuláš Dax z Hammerštejna,
který podnikl velkolepou přestavbu v gotickém stylu. Ještě více bylo
zpevněno opevnění, příkop byl vyzděn a také byl vylepšen systém
v napájení příkopu vodou. Vstupní brána na západní straně byla opevněna
polygonální baštou (nesprávně označovanou ve starší literatuře za
kapli) a upravena a modernizována byla i samotná obytná věž, o čemž
svědčí množství pozdně gotických detailů (portály, ostění). Obytné
prostory se nacházely v prvním a druhém patře věže, ve třetím patře
byla zřízena hradní kaple, o čemž svědčí dvojice hrotitých gotických
oken ve východní stěně. Další úpravy provedly kolem roku 1600 Nečanští z Minic,
kteří tvrz rozšířili o renesanční palác přiléhající k bráně. Touto
přístavbou získala tvrz charakter hradu, takže při prodeji v roce 1606
je tak i označována. Jako panské sídlo přestala sloužit v roce 1663,
kdy ji Jiří Viktor z Valštejna připojil ke Komornímu Hrádku.
Nadále je tvrz využívána k obytným a hospodářským účelům. Po roce 1869
byla změněna na hospodářskou usedlost, přičemž byl zbořen renesanční
palác, zavezena část příkopů a věž změněna v sýpku. Bez další údržby
tvrz chátrala do roku 1985, kdy byl zahájen historický průzkum a
podstoupeny první záchranné práce včetně vyčištění příkopu. Opravy
skončily v roce 1993 kdy byl majetek vrácen v restituci a tvrz začala
opět chátrat. Za zdrcující považuji vyjádření majitele (dne 30. září
2006), že má v plánu tvrz "vyhodit do vzduchu" a kamením zasypat
příkopy. Doufám, že zůstane pouze u planých řečí a tuto památku se
nakonec podaří zachránit.
|
historie:
|