-
pojmenované po poustevnících, kteří zde žili v druhé polovině 18.stol.
Pustevnám dominují dřevěné stavby postavené v lidovém slohu významným
slovenským architektem Dušanem Jurkovičem. Během zimy se Pustevny
stávají vyhledávaným lyžařským střediskem s 11 lyžařskými vleky a 9
sjezdovkami.
Čertův mlýn (1207 m)
-
východním směrem kolem jediného plesa v Beskydech lze nalézt Čertův
mlýn se svými nádhernými skalními útvary. Dále se pak můžete vydat
hřebenovkou směrem k západu, kolem sochy pohanského boha Radegasta z
roku 1931, lze dosáhnout vrcholu Radhoště (1129 m).
Sousoší Cyrila a Metoděje
-
na vrcholu Radhoště stojí kaple z roku 1898 a sousoší Cyrila a Metoděje
z roku 1905. Poblíž naleznete i přírodní rezervaci jedlobukového lesa.
Právem byly Beskydy 5.3.1973 vyhlášeny za Chráněnou krajinnou oblast.
Svou rozlohou 1166km2 jsou největší chráněnou oblastí v České republice.
Jurkovičovy stavby Maměnka a Libušín
Maměnku a Libušín na Pustevnách nechali postavit v roce 1898 členové
turistického spolku Pohorské jednoty Radhošť. Architekt Dušan Jurkovič
navrhl dřevěné srubové stavby v secesním slohu s bohatým stylizovaným
dekorem.
Zvonička na Pustevnách
-
zdobí barevné ornamenty, které vyhotovili brněnští restaurátoři
František Procházka a Ivan Popov. Barevná výzdoba navržená Jurkovičem
se nedochovala.
V druhé polovině osmnástého století byla poblíž první dřevěné
radhošťské kaple zřízena poustevna pro jednoho poustevníka. Přestože
byli už v roce 1782 císařským výnosem poustevníci zrušeni, začalo se
místu s opuštěnou poustevnou v katastru obce Prostřední Bečva až dodnes
říkat Pustevny. Posledním poustevníkem byl údajně pověstný Felix, který
ve svém útočišti zemřel snad roku 1784. Až v souvislosti s rozmachem
turistického ruchu v závěru 19. století se na Pustevnách začalo se
stavební činností.
Po turistickém útlumu způsobeném první světovou
válkou, nastal další stavební rozvoj Pusteven za první republiky. V
roce 1926 byla dokončena výstava moderního horského hotelu Tanečnica. V
jednom z jeho pokojů strávil noc československý prezident Masaryk při
své návštěvě Valašska v červnu 1928.
V roce 1932 byl na hřebenu mezi Pustevnami a Radhoštěm postaven další
horský hotel, nazvaný Radegast.
Druhá světová válka přinesla zpustošení pustevenských objektů, neboť v
závěru války tam byli ubytováni příslušnici Hitlerjugend a maďarských
asistenčních oddílů. Po válce, v roce 1947 se na Pustevny dostavil
tehdy téměř osmdesátiletý Jurkovič a přimluvil se za zachování objektů,
přestože se vyjádřil, že by takto již nestavěl. Nejstarší útulny se
pomalu dostávaly do havarijního stavu, takže časem zůstal plně funkční
jen hotel Tanečnica a nedaleký hotel Radegast.
Zásadní rekonstrukce pustevenských útulen přišlo až v
osmdesátých letech Valašské muzeum v přírodě. Realizovat se ji podařilo
až od roku 1995. Po čtyřech letech, v roce 1999 mohla být slavnostně
znovuotevřena restaurace Libušín a v roce 2003 byl zpřístupněn také
hotel Maměnka. Areál Pusteven byl v době rekonstrukce prohlášen Národní
kulturní památkou.