![]() Valdštejnská zahrada typ: Zahrada okres: Hlavní město Praha |
![]() Dlouhé stráně typ: Elektrárna okres: Šumperk |
![]() Častolovice typ: Zámek okres: Rychnov nad Kněžnou |
![]() Vlčtejn typ: Zřícenina okres: Plzeň-jih |
![]() Stodolní ulice typ: Ulice okres: Ostrava-město |
|
| |||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||
|
informace: Naučná stezka "Babiččino údolí" vede po značených turistických cestách od Barunčiny školy v České Skalici do Ratibořic a končí na Rýzmburku. Celkem měří 7,5 kilometru a je v provozu od 1. května do 30. září. Osou Babiččina údolím protéká řeka Úpa. Ta nepatří k žádným velkým veletokům - vždyť měří pouhých 73 kilometrů. Pramení na hřebenech Krkonoš v nespočetných tůních a tůňkách úpské rašeliny, chráněna majestátem Sněžky. U havlovické hájovny pak vtéká řeka Úpa do Babiččina údolí. Ve svých vlnách zrcadlí pobřežní louky, duby i olšiny, listnaté, smíšené i jehličnaté lesy, spěchá pod Boušínem, Mstětínem, Slatinou nad Úpou, Červenou Horou, klikatí se v lukách pod Rýzmburským altánem a za Červeným mostem směřuje k Pohodlí, Bílemu mostu a Viktorčinu splavu První zmínka o Ratibořicích pochází z konce 14. století, kdy v místech zvaných Na starých Ratibořicích, stávala tvrz Vaňka ze Žampachu. Následujícím století připadla tvrz k Rýzmburskému panství. O sto let později ji připojili Smiřičtí k náchodskému velkostatku. Zámek, Staré Bělidlo a Ludrův mlýn pak jsou především známy osobou spisovatelky Boženy Němcové a jejím dílem Babička, stejně tak postavou kněžny vévodkyně K. V. Zaháňské. Původní tvrz pak byla přestavěna na barokní letohrádek. V letech 1825 - 1826 byla budova zámku vévodkyní K. V. Zaháňskou, včetně křídla pro služebnictvo přestavěna empírově. Do roku 1976 byl celý areál Babiččina údolí ve správě Okresního národního výboru v Náchodě. V tomto roce správu převzalo tehdejší Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody Východočeského kraje se sídlem v Pardubících - nyní Památkový ústav Pardubice. Současně byl areál vyhlášen národní kulturní památkou. Ratibořický zámek byl tedy veřejnosti po dlouhém přerušení r. 1991 opět zpřístupněn. V roce 1994 byla otevřena i druhá část instalace - věnovaná době posledních majitelů, rodu Schaumburg - Lippe a jejich příbuzným z dánské královské rodiny. | ||||||
historie: květen-září: úterý-neděle (9:00?17:00), duben a říjen: sobota-neděle (9:00 ? 16:00)
| ||||||
expozice: Mlýn a Mandl - byl postavený ve druhé polovině 18. století. Staré Bělidlo - místo, kam Božena Němcová zasadila děj Babičky bylo postaveno v roce 1797. Původní Bělidlo bylo roku 1830 zbořeno a na jeho místě dnes stojí zámecký skleník. Zámek Ratibořice - Kateřina Vilemína dala v letech 1825 až 1826 barokní ratibořický zámek přestavět. Zachovány zůstaly obvodové zdi, výška obou podlaží a střešní altán, který však po přestavbě ztratil svou původní funkci, neboť v něm byly zřízeny půdní komory. Přestavěno a rozšířeno bylo i křídlo pro služebnictvo, navazující na užší stranu budovy. Zámecká kaple byla zrušena. Kněžna byla evangelického vyznání, v roce 1827 však přestoupila v Římě na katolickou víru. Poté dala jako náhradu za kapli zřídit v předsíni zámku domácí oltář, u něhož kněz sloužíval mši. V neděli jezdívala kněžna na mši do farního kostela ve Skaličce. V šedesátých letech provedli Schaumburgové další přestavbu zámku, tentokrát v pseudorenesančním slohu. Stavební úpravy nezasáhly podstatněji do hmoty stavby, zaměřily se především na interiéry a fasádu. Instalovala se kachlová kamna, hygienické zařízení odpovídající úrovni doby, nově se tapetovalo. Větším zásahem bylo pouze zvýšení přilehlého služebnického křídla o patro. Po přestavbě zámek trvale sloužil za letní sídlo náchodských Schaumburgů, kteří ho vybavili mobiliářem bez větší umělecké hodnoty. Od konce osmdesátých let se celé údolí stávalo velmi navštěvovaným místem v souvislosti s Babičkou Boženy Němcové, turistům však nebyl umožněn vstup do zámku. | ||||||
otevírací doba: | ||||||
kontakt:
| ||||||
vstupné: |
|