Kam na výlet, Vaše turistické tipy na výlet

Na vrchol, vedly jen pěšinky. Ty však v průběhu 80. let 19. stol. zaznamenaly výrazný nárůst návštěvníků a tak se čtyři vlastníci pozemků z Horního Tanvaldu rozhodnuli na Špičáku postavit boudu, kde prodávali lahvové pivo. Výhled ze Špičáku byl možný z Fanterovy skály (Fanterstein), což byl lidový název odvozený od jména původních majitelů pozemků.

Albrechtická sekce Německého horského spolku pro Ještědsko a Jizerské hory si dala za cíl zpřístupnit vrchol široké turistické veřejnosti a postavit zde rozhlednu. V roce 1904, kdy došlo k dohodě s vlastníky pozemků a tak na Špičáku vyrostla dřevěná výletní chata s restaurací, tzv. Stará bouda. Jen během první sezóny zde návštěvníci vypili 64 hl piva. Špičák se dostal opět do povědomí turistů. Bohužel, období slávy Staré boudy bylo velice krátké, neboť 3. listopadu 1905 z neznámých důvodů vyhořela.

Počátkem roku 1908 bylo rozhodnuto o výstavbě rozhledny a již 1. července 1908 byl položen základní kámen. A jelikož v tento rok František Josef I. slavil šedesáté narozeniny, požádal albrechtický spolek císařskou kancelář o povolení pojmenovat rozhlednu po tomto panovníkovi. Kancelář povolení udělila, žádnou dotaci však neposkytla.

Výstavbu osmnáctimetrové rozhledny, kterou navrhnul jablonecký architekt Robert Hemmrich, komplikovaly mnohé nesnáze. Jedním z nich byl nedostatek vody, která se sem musela vynášet ve vědrech. Mnoho změn bylo provedeno ve stavebním plánu – např. vyhlídka měla být jen z oken věže. Přesto byla nakonec rozhledna 30. června 1909 zkolaudována a následující neděli, 4. července slavnostně otevřena pro veřejnost. Náklady na zbudování rozhledny dosáhnuly 9000 korun. Samostatně stojící věž lákala tak početné davy, že již příští rok přistavěli albrechtičtí restauraci, kterou otevřeli 31. července 1910. Dlouhou dobu byl pak spolek těmito aktivitami zadlužen. Aby se daly pokrýt směnky, musel prodávat některé svoje pozemky. Navíc ze 135 členů spolku jich bylo 61 odvedeno na fronty 1. sv. války.

V roce 1923 sem byl zaveden vodovod, v letech 1929-1930 byly výrazně rozšířeny budovy, které stavebně na rozhlednu navázaly. Kromě dvou prostorných hostinských místností, verandy a sálu zde návštěvník našel i osm pokojů pro hosty a místnost pro uložení sportovního náčiní. Objekt byl elektrifikován.

Díky sjezdovkám na severním svahu Špičáku je lokalita v současné době vyhledávaným lyžařským střediskem. I právě díky výstavbě vleků a zbudování sjezdovek došlo k vykácení okolních stromů, které by jistě narušovaly úchvatné výhledy z této jizerskohorské rozhledny. Ostatně díky kameře na ochozu rozhledny je možné v rámci pořadu Panorama na ČT2 vyhlížet ze Špičáku a bý přitom doma u televizní obrazovky. Nejlepší je však na Špičák zavítat, vystoupat po 101 schodech.

editovat informace