Přibližně na poloviční cestě z Trutnova do Vrchlabí se nachází jedno z
nejstarších měst Podkrkonoší - Hostinné. Město a okolí jsou v současné době centrem výroby a zpracování papíru.
Na místě kde dnes
stojí město Hostinné kdysi byla prastará osada. Město bylo založeno v
kolonizační době za panování Přemysla Otakara II. První písemné zmíňky
město připomíná v roce 1270 pod názvem Arnau – Orlí hnízdo.
Jan Lucemburský dal město jako panský statek roku 1316 míšeňskému
šlechtici Půtovi z Turgova. Turgovští měli panství až do konce 50. let
14. století. V roce 1359 syn krále Jana Lucemburského a pozdější římský
císař Karel IV. věnoval Hostinné magdeburskému purkrabímu Purkartovi,
který byl jeho hofmistrem a blízkým rádcem. Ten na Hostinném vykonával
vrchnostenská práva až do své smrti někdy v letech 1374 nebo 1377.
V roce 1418 vlastnil město vrchnost Jan Krušina z Lichtenburka. V roce
1610 došlo k velké pohromě, kdy při požáru byly zničeny budovy kostela,
zámku, školy, fary, radnice, pivovaru a spolu s tím i mnohé měšťanské
domy. Tehdejší pán a majitel města šlechtic Jan Kryštof z Valdštejna
dal velmi rychle obnovit všechny nejdůležitější budovy ve městě a
použil k tomu služeb italského stavitele Carlo Valmadiho. Ten se
podílel i na vybudování hostinského zámku, tehdy bohatě zdobeného
sgrafity.
Albrecht z Valdštejna získal Hostinné v
období pobělohorských konfiskací, jako císařský vojevůdce a úspěšný
podnikatel. Za jeho vlády se panství stalo součástí frýdlantského
vévodství a to na dobu více než sedmi let. Po Valdštejnově zavraždění
získal v roce 1634 Hostinné od královské komory plukovník Vilém Lamboy.
Jeho syn Lambert dal základ k františkánskému klášteru, jenž však byl
dobudován až v roce 1677.
V
dalších obdobích se na hostinském panství vystřídala řada významných
českých rodů. K důležité změně došlo však až v roce 1835, kdy byla
budova zámku bratry Kieslingovými uzpůsobena pro výrobu papíru. To se
stalo prvním impulsem k tomu, aby se Hostinné stalo průmyslovým zázemím
podhůří Krkonoš.