Jednou z nepřehlédnutelných kulturně — historických památek města Hořice je Masarykova
věž samostatnosti. Je umístěna přímo nad městem na hřebeni Hořického chlumu ve výšce
408 m n. m. a vytváří tak Hořicím hezkou a zdaleka viditelnou dominantu.
Základní kámen věže byl položen 10. července 1926 za přítomnosti prvního
prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka. Plány na zbudování
víceúčelové rozhledny jsou však starší, futuristické návrhy stavby se již objevovaly
na pohlednicích z počátku 20. století po zakoupení pozemku hořickou Galerií
plastik (1908). Projektu se na začátku 20. let ujal architekt František Blažek (1863 — 1944), učitel
hořické sochařsko-kamenické školy a odborník na kamenořez, realizací stavby byl pověřen arch.
Jindřich Malina. Stavba v prvních letech rychle pokračovala především díky nadšení všech
zúčastněných, mnoho práce bylo vykonáno bez nároku na odměnu nebo pouze za režijní
náklady. Návrhů sochařské výzdoby na křídlech budovy se ujali Jan Vávra (1903
— 1952) a Karel Lenhart (1904 — 1978), tehdy žáci prof. Otakara Španiela z pražské AVU,
který provedl závěrečné korektury, realizaci výzdoby provedl sochař Emanuel Malý (1892 —
1938).
Projekt arch. Blažka počítal s výškou rozhledny cca 40 m, díky čemuž mohla sloužit i jako
letecký maják na lince Praha — Varšava, do roku 1938 byla vystavěna do výšky
25 m, od té doby se již ve stavbě nepokračovalo. V průběhu německé okupace byly
vlastenecké reliéfy zakryty plachtou, při průjezdu německé kolony Hořicemi na sklonku války byla věž
poškozena Němci vystřeleným dělostřeleckým granátem z náměstí Jiřího
z Poděbrad. Opravy se rozhledna dočkala po válce, v době socialismu její význam poklesl,
v roce 1962 byly reliéfy opět zakryty, tentokrát na pokyn komunistického tajemníka.
Celkové obnovy se Masarykova věž samostatnosti dočkala až po roce 1989. Na sklonku 90. let bylo
k rozhledně po celkové rekonstrukci umístěno velké sousoší Legie za hranicemi sochaře
Františka Duchače — Vyskočila (1886 — 1928), rozhledna se tímto stala významným pietním
místem a památníkem obětí první a druhé světové války
i protikomunistického odboje.
Budova je postavena na hlubokých základech na pískovcovém podloží, kámen
na stavbu byl vytěžen v nedalekém lomu sv. Josefa. Uvnitř je umístěno malé muzeum a pietní
síň se jmény obětí válek z Hořicka. Po točitém schodišti
se návštěvník dostane na ochoz, ze kterého je velmi pěkný pohled na město
a jeho okolí, při pohledu na sever je za příznivého počasí výhled až
na panoráma Krkonoš. Vrchol věže je zakryt hvězdářskou kopulí.
Před rozhlednou je malé parkoviště vhodné pouze pro osobní automobily, autobusy mohou stát u odbočky
z hlavní silnice.
Pěšky: Z Hořického náměstí stoupáme
spolu s červenou (směr Miletín) a zelenou značkou hořickými uličkami až na
vrchol chlumského hřbetu ke kapličce Hlohová odkud je rozhledna vidět asi
150 metrů vpravo u kempu.