Kam na výlet, Vaše turistické tipy na výlet

Historie Kutné Hory je nerozlučně spojena s dolováním stříbrných rud. Ve středověku koncem 13. století poskytoval zdejší revír zhruba jednu třetinu produkce stříbra v Evropě.

Dolování stříbra je doloženo od druhé poloviny 13. století, ale již v 10. století byly na nedalekém hradišti v Malíně, významném sídle rodu Slavníkovců, raženy stříbrné denáry a je tedy pravděpodobné, že surovinovou základnu tvořily povrchové partie ložisek stříbrných rud v blízkém okolí hradiště.

V roce 1142 byl velmož Miroslav z Cimburka (významný šlechtic z okruhu knížete Vladislava II.) v blízkém Sedlci založil cisterciácký klášter jako první tohoto řádu v Čechách. Je pozoruhodné, že tento klášter byl oproti obvyklým zásadám zakládání cisterciáckých klášterů té doby založen na již kultivovaném území. To by spolu se skutečností, že mateřský klášter ve Valdsassen v Horní Falci patřil do tzv. Morimonské linie cisterciáckých klášterů věnujících se důlnímu podnikání, nasvědčovalo tomu, že již tehdy byla zdejší naleziště stříbra známa.

První písemné zmínky o zdejších stříbrných nalezištích pocházejí z roku 1260. Podle legendy je objevil mnichem Antoň při práci na klášterní vinici. Když si po těžké práci na chvíli zdříml, u hlavy mu vyrostly tři stříbrné pruty. Mnich označil místo nálezu kutnou a nález ohlásil v klášteře.

Na konci vlády krále Přemysla Otakara II. vznikl název původní hornické osady Cuthna antiqua – Stará Kutna. V roce 1290 došlo k legendárnímu sběhu lidí ke Kutně, vypukla stříbrná horečka a bylo zde chaoticky vybudováno důlní městečko pro desetisíce horníků. Město se stalo královským a bylo vybavováno četnými výsadami.

Kolem roku 1300 král Václav II. vydal Ius regale montanorum – v té době moderní zákoník upravující důlní podnikání, na jehož základě si král zajišťuje svůj podíl z dolování, tzv. urburu.

Václav II. v té době provedl rovněž mincovní reformu a nahradil do té doby používané různorodé denárové mince vyráběné v mincovách v různých městech novou jednotnou mincí, tzv. pražským grošem.

Zrod města uspíšilo i vybudování zprvu provizorních městských hradeb postavených na ochranu dolů před vpády římského krále Albrechta I., který se chtěl neúspěšně zmocnit Kutné Hory při svých taženích v letech 1304 a 1307.

Vzestup moci města byl doprovázen budováním výstavných kostelů a sídel německého městského patriciátu, do jehož rukou se přesunula i královská správa města.

Od poloviny 14. století sice těžba stříbra klesala, ale město přesto neztratilo svůj význam a Vlašský dvůr se stal sídlem krále Václava IV.

Do husitských válek vstoupila Kutná Hora se svým německým patriciátem na straně císaře Zikmunda. Do městských dolů bylo v té době svrženo na dva tisíce zajatých husitů. Po Zikmundově ústupu bylo město poprvé vypáleno v roce 1422 a poté v roce 1424 za tažení Jana Žižky. Provoz mincovny ve Vlašském dvoře byl přerušen a rovněž byly zničeny mnohé šachty.

Dolování bylo s velkými náklady obnoveno na nových ložiscích již mimo vnitřní město a Kutná Hora se opět stala významným královským městem. V roce 1448 byl na zemském sněmu pořádaném ve Vlašském dvoře přijat za zemského správce pozdější král Jiří z Poděbrad a v roce 1471 se zde uskutečnila volba krále Vladislava Jagellonského.

V Kutné Hoře pak vyrostly mnohé pozdně gotické stavby, obnovena byla i výstavba kostelu sv. Barbory.

Úpadek dolování nastal v polovině 16. století, protože rudní žíly směřují stále do větších hloubek. Další ránu zasadil koncem 16. století především obrovský příliv stříbra z Ameriky a po třicetileté válce nastal konec dolování stříbra.

Pokusy dolovat stříbro se poté sice pořád objevovaly, ale byly převážně neúspěšné.

Za druhé světové války zahájila německá okupační správa těžbu olověných a zinkových rud, v níž se po válce pokračovalo až do roku 1991, kdy byl poslední důl uzavřen.

Historické centrum Městské památkové rezervace spolu s kostelem sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci je od roku 1995 zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. Město Kutná Hora je členem evropského projektu EUROMINT, jehož cílem je shromáždit informace o všech evropských středověkých a raně novověkých mincovnách.

editovat historii