![]() Propast Macocha typ: Propast okres: Blansko |
![]() Klucanina typ: Rozhledna okres: Brno-venkov |
![]() Karasín typ: Rozhledna okres: Žďár nad Sázavou |
![]() Mlýn v Ruprechtově typ: Mlýn okres: Vyškov |
![]() hrad Hukvaldy typ: Hrad okres: Frýdek-Místek |
|
| |||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||
|
informace: V rovinaté krajině 7 km od Pardubic vystupuje tato třetihorní vyvřelina 82 m nad okolní terén a tvoří charakteristickou dominantu východočeského Polabí. Až do počátku 15. století jsou veškeré písemné zmínky o existenci hradu pouze nepřímé povahy.Po vypuknutí husitské revoluce zde stál hrad hejtmana Diviše Bořka z Miletína. V 15. století se v držení hradu dále vystřídali Soběslav Mrzák z Miletína, král Jiří z Poděbrad a jeho synové. V roce 1491 koupil hrad s panstvím Vilém z Pernštejna. Za něj a jeho synů došlo k největším přestavbám hradu v pozdně gotickém stylu přecházejícím v rannou renesanci. Výsledkem byl dvouvěžový hrad, dochovala se pouze válcová věž na jihovýchodní straně, která je součástí čtyřkřídlového paláce. Důležité místo z hlediska hradní architektury zaujímá Kunětická hora výstavbou opevnění využívající mohutné zemní valy, kamenné zdi, suché příkopy a kruhové rondely. Celý systém obrany zajišťovali jednotlivé hradební okruhy a na severní straně opevněná přístupová cesta se šesti branami. Po roce 1560, kdy se Kunětická hora dostala do držení královské komory, nastal úpadek. Ten vyvrcholil roku 1645, kdy za třicetileté války švédské vojsko hrad vypálilo. Podléhání zkáze urychlila těžba kamene vrcholící na přelomu 19. a 20. století. Pardubický muzejní spolek zastavil r.1916 těžbu a Kunětické družstvo zahájilo roku 1923 rekonstrukci podle plánu Dušana Jurkoviče. Po převzetí hradu do majetku státu byli v 70. a 80.letech provedeny další zásadní opravy, především hradního paláce.
| ||||||||
historie: Kunětická hora vznikla asi před 30 milióny let a nikdy nebyla sopkou. Její láva utuhla mělce pod povrchem, odnosem křídových vrstev byla vypreparována její dnešní podoba. Exteriér: Na severní straně hradu, kudy vede přístupová silnice, stávaly 4 brány. Třetí se vcházelo do tzv. dolní ohrady se studnou a hospodářskými staveními. Cesta se tu náhle lomila k západu. Pátá a šestá brána se zachovala, částečně upravené D. Jurkovičem v l. 1923 - 1928. V patrech šesté brány vznikly slohové salónky, zelený a červený. Vedle brány bývala restaurace s několika místnostmi. V protilehlém nádvoří zv. předhradí, na výčnělku skály, stojí pozdně gotická kaple Kateřiny Sienské se sklípkovou klenbou, vedle ní barokní kaplička a z roku 1698. Vlastní hrad, oddělený od předhradí ve skále vytesaným příkopem a mostem, tvoří palác na čtvercovém půdorysu s nevelkým úzkým nádvořím, přístupným portálem z roku 1509. Přízemí jižního křídla paláce má dvě hrotité arkády se sklípkovými klenbami. Při jv. nároží se zvedá válcová Černá věž, zv. také Čertova, pocházející z gotického období. Bývala 28 m vysoká a jen o málo převyšovala hradní palác z pernštejnské éry. Při úpravách byla zvýšena dozděním o 6,5 m. Pod věží je hladomorna, hluboká 6 m. Rozsáhlé pernštejnské opevnění hradu zpevňovaly tři velké předsunuté bašty. Zachovaly se dvě, třetí se zřítila roku 1884 jako důsledek těžby kamene v lomu. Rytířská síň v přízemí hradního paláce mírně lichoběžníkového půdorysu má bohatou sklípkovou klenbu (jde však o železobetonovou kopii z roku 1921, nahrazující v roce 1871 zničenou klenbu původní), sklenutou na střední čtyřboký pilíř. Přiléhá k ní menší prostora, zaklenutá rovněž sklípkově. 1. patro se dělí na tři místnosti, poslední podlaží tvořilo reprezentační část paláce. Velký sál bývá nazýván také tabulnicí. Kruhové místnosti v nižších patrech věže uzavírají také sklípkové klenby. V hradních prostorách bývaly muzeální sbírky, nálezy z hradu a tzv. pietní koutek (Pardubický Slavín).
| ||||||||
expozice: | ||||||||
otevírací doba: duben: sobota, neděle, svátky 1000 - 1600 květen - srpen: denně kromě pondělí 930 - 1730 září: sobota, neděle, svátky 1000 - 1700 říjen: sobota, neděle, svátky 1000 - 1600 Jindy pouze po předchozí dohodě. | ||||||||
kontakt:
| ||||||||
vstupné: 1. individuální prohlídka
2. prohlídka s průvodcem + kaple
| ||||||||
cesta: Hrad se nachází cca 6 km od Pardubic, parkoviště pod Kunětickou horou.Možnost použít MHD č.16 z Pardubic, jinak ČSAD, zastávka Stéblová. |