historie:
Hospital Kuks:
Kuks byl součástí panství Choustníkovo Hradiště.15.listopadu r.1664 koupil panství od markraběte Leopolda Bádenského generál rakouské jízdy Jan Špork za cenu 66000 zlatých. V roce 1684 se správy panství ujal generálův starší syn František Antonín hrabě Špork. Kuks byl v té době znám pouze svými minerálními prameny. Špork se v roce 1694 obrátil na medicínskou fakultu pražské univerzity s žádostí o rozbor. Téhož roku se sjela komise, která se vyslovila o léčivosti pramenů. Po tomto dobrozdání si Špork vytkl vysoký cíl, vytvořit z Kuksu lázně na nejvyšší světové úrovni.To se mu podařilo, neboť kukské lázně svou výstavností předčily i věhlasné Karlovy Vary. Uměnímilovný hrabě F.A.Špork se obklopil družinou umělců, k nejvýznamnějším z nich se řadí např. jeho dvorní rytec Michael Heinrich Rentz, rytec Josef de Montalegre, malíř Petr Jan Brandl a německý básník Johann Christian Günther. Počátek stavební činnosti je datován kolem roku 1695. Špork nechal v Kuksu vybudovat velkolepý areál rozdělený řekou Labe na dvě části: část světská (lázeňská) na levém břehu byla určena k léčbě těla, kdežto část na břehu pravém byla věnována spíše léčbě duše. Dominantou levého břehu byla budova zámku - reprezentačního sídla Šporkova z r.1710. Za zámkem byla nad třemi léčivými prameny vystavěna kaple Nanebevzetí Panny Marie. Za kaplí stál dřevěný domek, ve kterém se ohřívala voda čerpaná z pramenů a rozváděla se do lázeňských koupelen, které se nacházely v přízemí budovy zámku. Z balkónu zámku vycházely lázeňské arkádové kolonády, které umožňovaly spojení zámku s postranními domy, které sloužily k ubytování významných hostů. Od zámku vedlo kaskádové schodiště zdobené sochami Tritónů, které se dochovalo do současnosti. Po kaskádách, které jsou tvořeny mušlemi řazenými za sebou, stékala voda (o velkých slavnostech červené víno). Schodiště zakončovala kašna zdobená sochou Polyféma a cyklem čtvera ročních období. Méně významní hosté byli ubytováni v postranních hostinských budovách na labském břehu. Při stavbě lázní bylo pamatováno také na zábavu hostí. Tomuto účelu sloužil hostinec "U zlatého slunce" a vedle stojící dřevěné divadlo. Přes Labe vedl most zdobený sochami harlekýnů. Na pravém břehu Labe bylo k zábavě panstva určeno rejdiště (závodiště) zdobené čtyřiceti kamennými trpaslíky od M.B.Brauna. Uprostřed rejdiště stály dva štíhlé obelisky, na kterých se otáčely dřevěné alegorie Pravdy a Spravedlnosti. Za rejdištěm byl postaven holubník, kulečník a letohrádek s labyrintem. V r.1720 započal hrabě výstavbu Domu filozofů, kam umístil svou knihovnu, která čítala kolem 40.000 svazků. Knihovna obsahovala některé zakázané tisky, zvláště spisy jansenistické. Dominantou pravého břehu byla budova hospitalu, postavená pro 100 práce neschopných starých mužů ze Šporkova panství. Postavena byla v letech 1707-1716 s kostelem Nejsvětější Trojice a hraběcí hrobkou. Autorem plánu kostela Nejsvětější Trojice je italský architekt G.B.Alliprandi. Alliprandiho plány realizoval zednický mistr Pietro Antonio Netolla spolu s kameníkem Giovannim Pietrem della Torre. Na terase před kostelem byly umístěny alegorie Náboženství a osmi Blahoslavenství, před křídly hospitalu alegorie Ctností a Neřestí od M.B.Brauna. Za hospitalem se rozkládá zahrada se sadem a za ní je hřbitov.
Sláva kukských lázní trvala něco přes 30 let. Po smrti F.A.Šporka r.1738 lázeňský ruch pomalu utichá. V r.1740 postihla Kuks povodeň, která poničila lázeňské budovy u břehu, zničila rejdiště, altánek i letohrádek, vzala s sebou i trpaslíky. Šporkovi nástupci neměli zájem na obnově a dalším provozu lázní, a proto se z kdysi významného společenského a kulturního střediska stává obec řemeslníků a zemědělců. Mezi léty 1743-1949 se správy hospitalu ujal řád Milosrdných bratří. Rod Sweerts-Šporků , tedy potomků Františka Antonína, byl vlastníkem panství, ale jeho důchody nemohl zcela volně využívat. Dědicové byli tzv. koinspektory, spolurozhodovali o chodu hospodaření. Neobývaný šporkovský zámek r.1896 vyhořel a v r.1901 byly strženy trosky zámku společně s troskami lázeňských budov. Posledním koinspektorem byl Gustav Sweerts-Špork , který zemřel r.1933. Za druhé světové války byl z hospitalu zřízen domov Hitlerovy mládeže pro oblast Sudet. V 50.-70. letech 20.stol. sloužily části prostor hospitalu jako Interní léčebna pro choroby stáří a část hospitalu byla využívána jako Krajský archiv. V současnosti národní kulturní památka Hospital Kuks podléhá národní památkové péči.
Braunův Betlém:
Mezi lety 1722 až 1732 postupně vznikal soubor soch v Novém lese. Iniciátorem a objednatelem těchto děl byl František Antonín hrabě Špork (1662-1738). Jejich autorem byla další velká osobnost své doby Matyáš Bernard Braun (1684-1738) s jeho dílenskými pomocníky. Popsat vše, co zde bylo v této době vytvořeno, je velmi těžké. V letech 1722-1726 byl zřejmě dokončen reliéf Vidění sv. Huberta, v letech 1727-1729 reliéf Klanění pastýřů a v letech 1731-1732 reliéf Příchod tří králů. Před r.1726 vznikly sochy sv. Jana Křtitele s ovečkami a tří kajícníků: sv. Maří Magdaleny, poustevníka Onufria a poustevníka Juana Garina klečícího před jeskyní. Do souboru sochařských děl patří i sousoší Krista rozmlouvajícího se Samaritánkou, známé jako studna Jákobova. Kompozice díla opět dokazuje mistrné využití skály, z níž bylo vytvořeno. Dojem z bohatých tvarů soch a reliéfů byl umocněn i barevnou úpravou povrchu kamene (polychromií), o jejíž existenci svědčí drobné zbytky barev, které byly při pečlivém průzkumu na některých místech objeveny a identifikovány. V r.2000 byl areál Nového lesa zařazen americkou organizací World Monuments Fund na seznam sta nejohroženějších památek světa a v r. 2001 byl tento soubor sochařských děl vyhlášen národní kulturní památkou.
České farmaceutické muzeum:
je střediskem Univerzity Karlovy v Praze Farmaceutické fakulty v Hradci Králové. Své historické sbírky prezentuje v Hospitalu Kuks a vhodně zde navazuje na jeho staletou sociálně-zdravotní tradici a lékárenskou péči řádu Milosrdných bratří. V komplexu šesti místností a pod názvem „Kouzlo apatyky“ se ukazuje vývoj lékáren a jejích vybavení od místní barokní lékárny z poloviny 18. století do lékáren století dvacátého. Vystaveny jsou i doklady vývoje dalších odvětví farmacie: výzkumu, laboratorní i tovární výroby a kontroly léčiv a přípravků (stroje, speciality, analytická zařízení), farmaceutického velkoobchodu, školství, vojenské farmacie (literatura, učebnice). Povšimnout si je možno souboru léčiv rostlinných, minerálních a chemických i živočišných, jako jsou švábi, stonožky, mumie a jiné. Poukazuje se řadou výtvarných i literárních děl na vztah farmacie a umění. Svou výtvarnou krásou zapůsobí hmoždíře, reliéfy, obrazy. Lékárenské nádoby (stojatky), pestré materiálově (dřevo, sklo, keramika, kov) skrývaly v sobě tajemství léků a připomínají dnes životy lékárníků, kteří se jich dotýkali a čekajícím pacientům z nich předávali naději na uzdravení . Každý návštěvník si sám může vyzkoušet roli lékárníka a rozmělňovat léčiva v třence, vyrábět tablety nebo vylisovat čípky. Někteří mohou ve výdejním boxu číst recepty, vydávat léky a podávat rady o jejich užívání. Příležitostně a na přání je možné promítnout video-filmy z příbuzných muzeí a historických lékáren. České farmaceutické muzeum tak příhodně doplňuje pamětihodnosti Hospitalu Kuks.
|
Kam na výlet, Vaše turistické tipy na výlet
