![]() zámek Milotice typ: Zámek okres: Hodonín |
Helfštýn typ: Hrad okres: Přerov |
![]() ZOO Dvůr Králové typ: Zoo okres: Trutnov |
![]() Valdštejnská zahrada typ: Zahrada okres: Hlavní město Praha |
![]() Babiččino údolí typ: Skanzen okres: Náchod |
|
| |||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||
|
informace: Hřebčín leží 90 km východně od Prahy nedaleko Pardubic. V r.1560 jej darovali čeští stavové Maximilánu II, jehož syn Rudolf II. povýšil hřebčín v r. 1579 na císařský. Bělouši byli využíváni ve slavnostní ceremoniální zápřeži dvora v Praze či ve Vídni, vraníci sloužili kléru. Od r. 1918 je hřebčín ve vlastnictví státu. Na celém světě je chováno cca 1150 těchto impozantních koní a téměř polovina v Kladrubech (bělouši) a Slatiňanech (vraníci). Starokladrubské koně se i nadále využívají v královské dvorní službě (Dánsko), ale především v soutěžích spřežení (i na mistrovství světa) a v barokním ježdění. Celou sezónu je hřebčín otevřen veřejnosti.
|
historie: Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Leží v Polabské nížině nedaleko Přelouče, pro chov koní v příznivých půdních podmínkách (půdy písčité a hlinitopísčité). Koně Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem jsou v současné době chováni jednak v Kladrubech samotných (bělouši) a dále ve Slatiňanech (vraníci). V Kladrubech nad Labem jsou starokladrubští bělouši ustájeni v několika objektech. Přímo v Kladubech n. L. jsou ustájeni koně základního stáda – plemenní hřebci a chovné klisny, hříbata do odstavu, koně ve výcviku, sportovní a koně určení k prodeji. Do nedalekého „Padocku“ přicházela většinou odstavená hříbata, která bývala v jednom roce přemístěna do odchovny v Selmicích, dnes jsou zde většinou teplokrevné klisny. Na vzdálenějším Josefově jsou ustájeny chovné klisny nízkobřezí nebo nezabřezlé. Odchovna Selmice je s hřebčínem spojena čtyři kilometry dlouhou lipovou alejí, jež přímočaře protíná pastviny. V Selmicích jsou v oddělených stádech hřebečků a klisniček odchovávány tři ročníky mladých koní – ročci, dvouletci a koně tříletí. Z historie hřebčína a zámku:Roku 1560 Jaroslav z Pernštejna prodal královské komoře pardubické panství, k němuž náležel kladrubský dvůr se zámečkem a oborou s chovem koní. Císař Maxmilián II. zde založil v roce 1563 hřebčinec, čímž položil základy dnešnímu známému a uznávanému chovu koní v Kladrubech. Pro svůj častý pobyt zde si nechal císař postavit zámek, o němž je první zpráva z roku 1588 v urbáři pardubického panství. Jednopatrový zámek byl vybudován v renesančním slohu a v půdorysu připomínal písmeno L. K zámecké budově byl přistavěn i kostel, tvořící se zámeckou budovou jeden celek. Zámek sloužil především k ubytovávání hostů, o čemž svědčí i velké množství pokojů, dvě kuchyně, komory a sklepy. Vedle zámku byly vystavěny správní a provozní budovy - dům správce hřebčína, jízdárna a nezbytná kovářská dílna. Zámek se nevyhnul přestavbám, které přicházely s nastupujícími módními trendy. Baroko připomíná přestavba kladrubského zámku v roce 1722 na níž historikové umění nevylučují ani spoluúčast Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Zámku se nevyhnul ani velký požár, který poničil zámek, kostel i stáje. Za Josefa II. byl ale celý zámecký areál obnoven. V letech 1836 - 1844 byly vystavěny nové empírové stáje. Jak se měnily styly a staletí, přichází opět na zámek renesance v podobě pseudorenesanční přestavby za císaře Františka Josefa I. V majetku císařské rodiny zůstal hřebčín se zámkem až do konce habsburské monarchie v roce 1918.
|
expozice: |
otevírací doba: duben - září: denně kromě pondělí 1100 - 1300, 1430 - 1600 Jindy pouze po předchozí dohodě. |
kontakt:
Národní hřebčín
|
vstupné: |
cesta:
Z Prahy:
Z Pardubic
Z Hradce Králové Existuje ještě řada dalších možností a zkratek, dovolujeme si však doporučit výše uvedené. Přejeme šťastnou cestu. |