Kam na výlet, Vaše turistické tipy na výlet

    
    
Dnes je Sobota 23. února 2019 svátek slaví Svatopluk, zítra Matěj
lanovka na ČH
Pokličky
Loučná Hora
Zvičina

Reklama



Přihlášení
jméno:
heslo:

>> registrace <<

zapomněli jste heslo?

Náhodný obrázek


Barokní sýpka Ludéřov
typ: Tvrz
okres: Olomouc



Apollonův chrám
typ: Chrám
okres: Břeclav



hrad Hukvaldy
typ: Hrad
okres: Frýdek-Místek



Frýdlant
typ: Zámek
okres: Liberec



kostel Svatého Františka z Assisi
typ: Kostel
okres: Hlavní město Praha




Detail položky Hřebčín: Kladruby nad Labem
ilustrativní obrázek:



 
obrázky z fotogalerie:


obrázek: -


obrázek: -


obrázek: -

informativní mapka polohy:


zobrazit na mapě
GPS:
 50° 3' 29.03" N    ukázat na mapy.cz
 15° 29' 3.46" E


oblast:
Polabí
okres:
Kutná Hora
kraj:
Středočeský

typ:
Zoo, parky (fauna, flora)
přesně:
Hřebčín
místo:
Dostupné pěšky, horské kolo


vloženo před:
11 lety 11 měsíci 
počet zobrazení:
16914 krát

HODNOCENÍ: jak se Vám líbí toto místo?...

Hodnocení: 6.4/10 (zatím hodnotilo 49 lidí)


informace:
Hřebčín leží 90 km východně od Prahy nedaleko Pardubic. V r.1560 jej darovali čeští stavové Maximilánu II, jehož syn Rudolf II. povýšil hřebčín v r. 1579 na císařský. Bělouši byli využíváni ve slavnostní ceremoniální zápřeži dvora v Praze či ve Vídni, vraníci sloužili kléru. Od r. 1918 je hřebčín ve vlastnictví státu. Na celém světě je chováno cca 1150 těchto impozantních koní a téměř polovina v Kladrubech (bělouši) a Slatiňanech (vraníci). Starokladrubské koně se i nadále využívají v královské dvorní službě (Dánsko), ale především v soutěžích spřežení (i na mistrovství světa) a v barokním ježdění. Celou sezónu je hřebčín otevřen veřejnosti.
historie:

Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Leží v Polabské nížině nedaleko Přelouče, pro chov koní v příznivých půdních podmínkách (půdy písčité a hlinitopísčité). Koně Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem jsou v současné době chováni jednak v Kladrubech samotných (bělouši) a dále ve Slatiňanech (vraníci).

V Kladrubech nad Labem jsou starokladrubští bělouši ustájeni v několika objektech. Přímo v Kladubech n. L. jsou ustájeni koně základního stáda – plemenní hřebci a chovné klisny, hříbata do odstavu, koně ve výcviku, sportovní a koně určení k prodeji. Do nedalekého „Padocku“ přicházela většinou odstavená hříbata, která bývala v jednom roce přemístěna do odchovny v Selmicích, dnes jsou zde většinou teplokrevné klisny. Na vzdálenějším Josefově jsou ustájeny chovné klisny nízkobřezí nebo nezabřezlé. Odchovna Selmice je s hřebčínem spojena čtyři kilometry dlouhou lipovou alejí, jež přímočaře protíná pastviny. V Selmicích jsou v oddělených stádech hřebečků a klisniček odchovávány tři ročníky mladých koní – ročci, dvouletci a koně tříletí.

Z historie hřebčína a zámku:

Roku 1560 Jaroslav z Pernštejna prodal královské komoře pardubické panství, k němuž náležel kladrubský dvůr se zámečkem a oborou s chovem koní. Císař Maxmilián II. zde založil v roce 1563 hřebčinec, čímž položil základy dnešnímu známému a uznávanému chovu koní v Kladrubech. Pro svůj častý pobyt zde si nechal císař postavit zámek, o němž je první zpráva z roku 1588 v urbáři pardubického panství. Jednopatrový zámek byl vybudován v renesančním slohu a v půdorysu připomínal písmeno L. K zámecké budově byl přistavěn i kostel, tvořící se zámeckou budovou jeden celek. Zámek sloužil především k ubytovávání hostů, o čemž svědčí i velké množství pokojů, dvě kuchyně, komory a sklepy. Vedle zámku byly vystavěny správní a provozní budovy - dům správce hřebčína, jízdárna a nezbytná kovářská dílna. Zámek se nevyhnul přestavbám, které přicházely s nastupujícími módními trendy. Baroko připomíná přestavba kladrubského zámku v roce 1722 na níž historikové umění nevylučují ani spoluúčast Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Zámku se nevyhnul ani velký požár, který poničil zámek, kostel i stáje. Za Josefa II. byl ale celý zámecký areál obnoven. V letech 1836 - 1844 byly vystavěny nové empírové stáje. Jak se měnily styly a staletí, přichází opět na zámek renesance v podobě pseudorenesanční přestavby za císaře Františka Josefa I. V majetku císařské rodiny zůstal hřebčín se zámkem až do konce habsburské monarchie v roce 1918.

expozice:
otevírací doba:
duben - září: denně kromě pondělí 1100 - 1300, 1430 - 1600
Jindy pouze po předchozí dohodě.
kontakt:

Národní hřebčín
533 14 Kladruby nad Labem 1
tel.: +420/466 932 197
fax : +420/466 932 374


e-mail: kladruby@nhkladruby.cz
www: www.nhkladruby.cz

vstupné:
cesta:

Z Prahy:
Dálnice Praha – Poděbrady, na konci dálnice odbočit přes Velký Osek do Kolína, v Kolíně pokračovat směrem na Týnec nad Labem a odsud přes Labské Chrčice a Selmice na Kladruby n. L.
nebo
dálnice Praha – Poděbrady, pokračovat na Chlumec nad Cidlinou, na náměstí v Chlumci odbočit směr Kladruby přes Lučice, Štít, Újezd, Komárov a Kolesa do Kladrub n.L.

Z Pardubic
směr Přelouč, Řečany n. L. odbočit vpravo na Kladruby n. L.

Z Hradce Králové
směr Chlumec nad Cidlinou a dále (viz jako z Prahy)

Existuje ještě řada dalších možností a zkratek, dovolujeme si však doporučit výše uvedené. Přejeme šťastnou cestu.



komentáře:


jméno (přezdívka):
e-mail:
zpráva:
ocrana proti SPAMu:
Pec nám spadla, nám spadla, kdopak nám ji postaví?
dopište chybějící slovo



Všechna práva vyhrazena. © 2006-2014 www.kam-na-vylet.cz
Tipy pro Vás : Webkamery a televize |
TOPlist