Kam na výlet, Vaše turistické tipy na výlet

    
    
Dnes je Úterý 13. dubna 2021 svátek slaví Aleš, zítra Vincenc
Hřídelec
Vrátno
Špindlerův Mlýn
Prachov

Reklama



Přihlášení
jméno:
heslo:

>> registrace <<

zapomněli jste heslo?

Náhodný obrázek


lanová dráha na Černou horu
typ: Lanovka
okres: Trutnov



Boika
typ: Rozhledna
okres: Chrudim



Karasín
typ: Rozhledna
okres: Žďár nad Sázavou



osada Jizerka
typ: Osada
okres: Jablonec nad Nisou



Tábor
typ: Rozhledna
okres: Semily




Detail položky Elektrárna: Jaderná Temelín
ilustrativní obrázek:



 
obrázky z fotogalerie:


obrázek: Zámeček Vysoký Hrádek -
Informační centrum Jaderná elektrárna Temelín
Zámeček Vysoký Hrádek
Informační centrum Jaderná elektrárna Temelín


obrázek: Interiér -
Informační centrum Jaderná elektrárna Temelín
Interiér
Informační centrum Jaderná elektrárna Temelín


obrázek: Temelín - autor: Sarkita

Temelín
autor: Sarkita

informativní mapka polohy:


zobrazit na mapě
GPS:
 49° 11' 44.15" N    ukázat na mapy.cz
 14° 20' 45.6" E


oblast:
Jižní Čechy
okres:
České Budějovice
kraj:
Jihočeský

typ:
Technické zajímavosti
přesně:
Elektrárna
místo:
Dostupné autem po celý rok


vloženo před:
11 lety 11 měsíci 
počet zobrazení:
10459 krát

HODNOCENÍ: jak se Vám líbí toto místo?...

Hodnocení: 5.3/10 (zatím hodnotilo 9 lidí)


informace:

Víte, jak se řídí jaderný reaktor? Co je to žlutý koláč nebo co můžete pozorovat v mlžné komoře? Přijeďte se k nám podívat! V historických interiérech Vám nabízíme atraktivní putování za elektřinou z jádra.

 

Pro zájemce o volnou prohlídku a individuální návštěvníky je informační centrum otevřeno každý den (včetně sobot a nedělí) od 9.00 do 16.00 hod., v červenci a srpnu od 9.00 do 17.30 hod. Individuálním návštěvníkům nabízíme prohlídku expozic s interaktivními modely. Program v kinosále (3D film, mlžná komora)  je přístupný pouze tehdy, pokud zrovna neprobíhá exkurze předem objednané skupiny. Pokud chcete mít jistotu, že kinosál bude v daný den a hodinu volný, prosím, kontaktujte nás. Obvyklé časy začátků programu v kinosále jsou: 9.30 h., 11.00 h., 12.30 h., 14.00 h., v červenci a srpnu navíc ještě v 15:30 h.).


 

historie:
V historických záznamech se hovoří, že vladycký dvůr a později i tvrz vybudovali páni ze Březí, kteří pocházeli ze dvora Knín a Býšov. První zpráva hovoří o Albertu ze Březí, který zemřel v roce 1367. Tvrz zdědil syn Svatomír a po něm to byli další dva synové Alberta, Smil a Bušek.

V období pohusitském, poté, co rod vladyků z Březí vymřel, zdědili tvrz Hrádek jim příbuzní vladykové z Býšova. V roce 1440 se objevuje jméno Oldřich z Býšova, a poté v letech 1507 a 1517 Jindřich z Býšova, jindy zvaný též z Březí.

Kolem roku 1520 získali Hrádek i s okolními vesnicemi bratři Jan a Mikuláš Rendlové z Úšavy a od nich jej v roce 1526 koupil Jan Nebřehovský z Nebřehovic za 1000 kop grošů českých. Ve vlastnictví Nebřehovských pak zůstalo panství až do roku 1556, kdy Ondřej Nebřehovský z Nebřehovic a na Pyšelích, nejspíše Janův syn, Hrádek prodal za 2825 kop pražských grošů rytíři  Zikmundu Malovci.

Zikmundem nastoupil v držení Hrádku rod, jenž ho pak vlastnil až do 19. století. Malovci byli původně zemanský rod pocházející z Netolicka, jenž se však již v předhusitské době rozrodil v několik větví. Náš Zikmund pocházel z větve libějovické a sám zdědil tvrz Chvalešovice, Újezd a další drobné statky. Byl dobrým hospodářem, jenž sice brzy prodal Újezd, ale mnoho dalších statků, mezi nimi i náš Hrádek, koupil. Zemřel roku 1577. Při dělení otcovské pozůstalosti získal Hrádek mladší syn Pavel Malovec, aby pak po jeho smrti přešel Hrádek na staršího z bratří Václava, který pobýval na Chvalešovicích. Václav Malovec Liběšický na Chvalešovicích byl známou figurou tehdejšího života. Žil v přátelských vztazích s Petrem Vokem, jemuž také půjčoval peníze a hrál významnou roli při jeho pohřbu v roce 1611. Buď pro dluhy nebo že nechtěl spravovat obě panství, prodal krátce před smrtí v roce 1616 Chvalešovice příbuzným (Václavu ml. Malovcovi Dříteňskému) a ponechal si jen Hrádek, na který snad již předtím přesídlil. Jeví se tedy dost pravděpodobné, že tvrz v její renesanční podobě vyzdvihl právě okázale žijící Václav, či již předtím jeho bratr Pavel, který zde měl jediné sídlo. Snad právě pro novost a poměrné pohodlí si stárnoucí a bezdětný Václav starší Malovec hrádeckou tvrz ponechal.

Václav starší Malovec zemřel roku 1617 jako poslední své větve a kšaftem z roku 1616 postoupil tvrz Hrádek i s okolními vesnicemi své tetě Anně Benedové rozené z Vřesovic jako vdovské zaopatření. Anna Benedová měla Hrádek, neporušený a nezadlužený, držet pouze po dobu života nebo pokud se znovu neprovdá, pak měl připadnout jako rodové svěřenství Zdeňku Malovci z Chýnova a Vimperka z chýnovské větve rodu a v případě jeho smrti pak jeho mladším bratrům, Oldřichovi, Petrovi a Jindřichovi, případně nejstaršímu z jejich synů či dalším příslušníkům chýnovské větve.

Jak dlouho seděla Anna Benedová na Hrádku, není známo, nicméně po její smrti připadla tvrz nejstaršímu synovi Zdeňka Malovce, Pavlu Malovcovi z Chýnova a po jeho smrti se Hrádku se vším příslušenstvím, svršky a nábytkem ujal v roce 1666 jeho bratr Jan Oldřich Malovec z Chýnova, hejtman kraje prácheňského (v letech 1659 - 1676).

O dalších majitelích tvrze se zmíníme jen ve zkratce. Po Janu Oldřichovi ji zdědil jeho syn Václav, nejvyšší lajtnant Serfenberkovského pluku, jenž v roce 1686 padl v bojích s Turky. Hrádek pak získal jeko nejstarší člen rodu bratranec padlého Jan Bohuslav z Chýnova (syn Pavlův). Ten zemřel v roce 1700 a vlády nad Hrádkem se ujal jeho bratr Vilém Arnošt (zemřel okolo roku 1710), po něm následoval starší syn Ferdinand Ignác. Ten sloužil ve vojsku, v roce 1749 se stal hejtmanem prácheňského kraje a v roce 1760 byl patentem Marie Terezie povýšen do panského stavu (spolu s bratrem Arnoštem Vilémem a bratrancem Josefem Františkem, vnukem Jana Bohuslava).

Po něm zdědil Hrádek v roce 1760 jako nejstarší člen rodu Arnošt Vilém, od roku 1731 rada nad apelacemi, v roce 1743 malostranský hejtman a v letech 1751 - 1764 rada při krajské reprezentaci a komoře a podkomoří. Zemřel roku 1770 a Vysoký Hrádek převzal jeho synovec Maxmilián Malovec, syn Ferdinanda Ignáce. Toto střídání majitelů mělo dozajista za následek, že stará renesanční tvrz zůstávala v původní podobě, protože nikdo z výše zmíněných držitelů zde asi trvale nebydlel a pobývali většinou na jiných rodových sídlech Skalici, Vysokém Dvoře, Zdíkově nebo Česticích.

Po Maxmiliánově smrti se dalším vlastníkem Vysokého Hrádku stal v roce 1790 právem dědickým Václav Malovec, syn Arnošta Viléma. Za jeho vlády došlo k přestavbě tvrze na zámeček, o čemž informuje erbový znak Malovců s letopočtem a iniciálami WM (Wenceslaus Malowetz) nad vchodem do zámečku.

Po Václavovi dědil jeho jediný syn František Malovec, když hodnota statku činila tehdy 84 462 zlatých. Tento poslední Malovec vlastnící zámeček (zemřel v roce 1842) sloužil v armádě a v roce 1825 prodal vysokohrádecký statek za 65 000 zlatých Josefu Hirschovi a jeho manželce Barboře, roz. baronce Lipovské. V popise Čech z pera J.G. Sommera z 30. let 19. století se hovoří o zámku s domovní kaplí sv. Anny a kancelářemi hospodářské správy.

Manželé Hirschovi zahájili řadu vlastníků zámku, kteří byli buď buržoazního původu či drobní statkáři, hospodařící samostatně, a zejména od konce 19. století se rychle střídali. Po smrti Josefa Hirsche v roce 1843 a posléze i jeho ženy v roce 1848 zdědil majetek syn Josef Hirsch ml., který zůstal majitelem až do roku 1882, kdy jej prodal za 148 000 zlatých manželům Václavovi a Anežce Wenzelovým. Od těchto koupil Vysoký Hrádek v roce 1894 za 306 000 korun Josef Sailer, který velkostatek o rozloze 328 ha s dvorem a lihovarem spravoval za pomoci adjunkta, ředitele lihovaru, zahradníka a hajného.

V roce 1914 se smlouvou trhovou zámek se statkem dostal do držení PhDr. Matěje Kováře s manželkou Antonií a JUC. Jaromíra Kováře, patrně bratra, s Marií Antonietou Kovářovou, každý po čtvrtině. První pozemková reforma v roce 1919 se hrádeckého velkostatku nijak nedotkla, protože z 355 ha plochy bylo rozparcelováno toliko 0,5 ha.

V roce 1925 koupil vysokohrádecký velkostatek za 1 350 000 Kčs Fr. Hromádko, o rok později již za 1 700 000 Kčs Hedvika Šulcová a Ant. Hynek, každý polovinu. Ani ti ho nedrželi dlouho a v roce 1927 ho získali manželé František a Antonie Zahradníkovi. K velkostatku tehdy patřily zámek s parkem, lihovar, obchodní zahradnictví a 354 ha půdy ? 131 ha polí, 18 ha luk, 3 ha zahrady, 8 ha rybníků a 192 ha lesů.

V roce 1933 prodal pan Zahradník Vysoký Hrádek panu ing. Václavu Divišovi s chotí Jindřiškou, záhy poté se uskutečnily na zámku poslední stavební úpravy. Po smrti manžela v roce 1943 spravovala statek jeho manželka se synem Janem. V roce 1948 jí byl statek v rámci pozemkové reformy zabaven.

Po odchodu Divišových se stal Vysoký Hrádek spolu s 50 ha půdy majetkem státu. Došlo ke značné devastaci statku a zámečku a zejména devastaci parku a zahradnictví, které bývalý majitel Diviš obnovil. Ve sklenících se chovaly kachny, v parku se proháněla prasata, do střechy zámečku zatékalo. Pro necitlivost správy statku byl tento památkový objekt vyřazen ze seznamu památek. Teprve v letech 1987 ? 1989 památkáři spolu s Městským muzeem v Týně nad Vltavou opravili konstrukci a na střechu zámku dali novou krytinu. Předpokládali, že by tam umístili depozitář pro týnské muzeum. Zámeček se však po opuštění JZD v letech 1986 ? 1987, které zde mělo umístěnu závodní kuchyni, kanceláře a byla zde také mateřská školka, stal místem návštěv různých vandalů, takže muzeum muselo od svého záměru upustit.

Zámeček před zničením zachránila kupní smlouva uzavřená v roce 1994 mezi akciovou společností ČEZ a potomky posledních majitelů Divišových, kteří objekt získali v restituci zpět. Zámeček po rozsáhlé stavební rekonstrukci začal od října 1997 opět sloužit veřejnosti jako informační středisko temelínské elektrárny.


expozice:

V prvním patře zámečku je zájemcům k dispozici rozsáhlá expozice. V severním křídle objektu se můžete seznámit, jak je vlastní téma jaderné energetiky spojeno s příbuznými a sousedními obory - s pojmem energie, s různými možnostmi získávání jejích vhodných forem i s historickými a fyzikálními souvislostmi (sál č. 1, 2). Větší pozornost je pak věnována energii ukryté v hmotě - energii jaderné, principům jejího uvolňování (sál č. 3) a nakonec i celému palivovému cyklu (sál č. 4).

Druhá část expozice v jižním křídle objektu je věnována temelínské elektrárně, jejímu okolí (sál č. 5), funkčnímu uspořádání, nejdůležitějším zařízením a tématům vztahujícím se k provozu elektrárny (sál č. 6).

Na prostorových modelech si prohlédnete zastavovací plán, který představuje rozmístění provozních objektů v areálu elektrárny, hlavní výrobní blok, který v řezu ukazuje nejdůležitější zařízení, jaderný reaktor, který tvoří hlavní část primárního okruhu i jaderné palivo, které se v reaktoru štěpí.

Kromě toho si můžete otestovat své znalosti při zábavném kvízu, seznámit se s vybranými prostorami elektrárny ve virtuální procházce na PC (podrobnější informace v kapitole Virtuální prohlídka elektrárny) nebo si vyzkoušet provozovat výrobní blok na počítačovém simulátoru (podrobnější informace v kapitole Jaderný reaktor na Vašem PC...).

Celou expozicí návštěvníky doprovodí školený personál. Na závěr prohlídky Vám nabídneme informační tiskoviny a brožury (sál č. 7).

Součástí naší nabídky jsou i doprovodné výstavy výtvarníků a fotografů.
Bližší podrobnosti najdete v kapitole Výstavy informačním centru.

 

otevírací doba:

Otevřeno denně 9:00 - 16:00 h, v červenci a srpnu 9:00 - 17:30 h.


kontakt:
vstupné:
Zdarma


komentáře:


jméno (přezdívka):
e-mail:
zpráva:
ocrana proti SPAMu:
Pec nám spadla, nám spadla, kdopak nám ji postaví?
dopište chybějící slovo



Všechna práva vyhrazena. © 2006-2014 www.kam-na-vylet.cz
Tipy pro Vás : Webkamery a televize |
TOPlist