![]() Pražský hrad typ: Hrad okres: Hlavní město Praha |
![]() Teplické skály typ: Skalní útvar okres: Náchod |
![]() Babiččino údolí typ: Skanzen okres: Náchod |
![]() Křížová cesta typ: Cesta okres: Semily |
![]() Kohout typ: Rozhledna okres: Děčín |
|
| |||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||
|
informace: Mohutný královský hrad založený ve 13. století rodem Přemyslovců, byl renesančně upraven a od 17. stol. využíván jako hospodářský objekt. Na začátku 19. století je Zvíkov považován za zříceninu. Od roku 1840 postupně zrekonstruován rodem Schwarzenbergů.
| ||||||
historie: Hrad naleznete nad soutokem dvou řek Vltavy a Otavy. Hrad dali vystavit Přemyslovci, kteří postavili jeden z nejvýznamnějších českých královských hradů. Přesný vznik hradu není písemně doložen. K rozsáhlému budování dochází za vlády Václava I. Roku 1234 byl zvíkovským purkrabím Konrád z Janovic. Za vlády krále Přemysla Otakara I byl hrad byl znám i pod německým jménem Klingenberg. Dominantou a též nejstarší dochovanou stavbou hradního areálu je masivní čtverhranná věž "Hlízová" z bosovaných kvádrů. Věž plnila funkci nárožního objektu, k němuž se z obou stran měla přimykat palácová křídla. Za krále Václava I. bylo postaveno křídlo pod kaplí. Za vlády Přemysla Otakara II byl vystavěn Královský palác. Zvíkov se stal nepravidelným palácovým komplexem, ze všech stran obestavěným přízemními křídly s množstvím nádherných místností. Všechny stavby byli propojeny monumentální klenutý arkádový ochoz. Na severu a na západě byly obytné místnosti, na východní straně stál reprezentační sál se šesti poli křížových kleneb. Na jižní straně stojí hradní kaple sv. Václava, nejkrásnějších prostor české rané gotiky. Dále na jižní straně stojí mohutná útočištní věž "bergfrit", kde na straně očekávaného útoku byla protažena v mohutný břit. Rod Přemyslovců po smrti krále Václava III. roku 1306 vymřel po meči a hrad se dostal do zástavní držby Jindřichovi z Rožmberka. Roku 1337 vykoupil markrabí Karel Zvíkov ze zástavní držby a dal hrad důkladně opravit. Hrad měl tehdy i hradbami opevněné podhradí s vlastním kostelem sv. Mikuláše. Roku 1429 byl hrad za husitských válek po čtyři měsíce obléhán husitskými vojsky. Hrad nebyl dobit, ale budovy byly střelbou značně poškozeny. Nedlouho po husitských válek směnil císař Zikmund Zvíkov s Oldřichem z Rožmberka za jiné rožmberské majetky. Zvíkov dostal svého nejschopnějšího purkrabího Mikuláše Krchlebce. Jelikož hrad byl značně poškozen, byly nutné rozsáhlé opravy hradebního systému a na severní straně vybudován nový parkán pro zvýšení obranyschopnosti proti střelbě z těžkých kusů. Pro posílení bylo dále vybudováno zesílení šesti čtverhrannými baštami a prohlubován hradní příkop. Roku 1473 vlstní Zvíkov Bohuslava ze Švamberka. Za vlády jejího syna Jindřicha byla ve Svatební neboli Kurfiřtské síni a kapli sv. Václava provedena pozdněgotická výmalba. Švamberkové provedli v 16. století renesanční přestavbou. Fasády paláce byly pokryty sgrafity, královský palác získal nové příčné křídlo s Novou branou a malovanou erbovní síní v patře. Za vlády Petra ze Švamberka dosáhl Zvíkov své největší slávy. Jan Oldřich z Eggenbergu se stává dalším majitelem Zvíkova. Jako významný vojenský bod se Zvíkov stává za doby třicetileté války. V roce 1719 se stal Zvíkov součástí schwarzenberského majetku. Od roku 1840-80 byl Zvíkov opravován. V letech 1899 až 1902 bylo obnoveno zřícené příčné křídlo s erbovní síní, fraucimorem a bránou. Současně na Zvíkově pracovali restaurátoři P. Maixner a B. Roubalík, kteří ne vždy šťastně obnovili dochovanou původní výmalbu interiéru. Rozsáhlou opravou prošel Zvíkov během v 60letech 20století. | ||||||
expozice:
| ||||||
otevírací doba: duben: soboty, neděle, svátky 930 - 1200, 1300 - 1600 květen: denně kromě pondělí 930 - 1200, 1300 - 1630 červen - srpen: denně kromě pondělí 900 - 1730 září: denně kromě pondělí 930 - 1200, 1300 - 1630 říjen: soboty, neděle, svátky 930 - 1200, 1300 - 1600 Jindy pouze po předchozí dohodě. | ||||||
kontakt:
| ||||||
vstupné: 45,- plné 25,- snížené |