Kam na výlet, Vaše turistické tipy na výlet

Výraznou dominantou města Brna je bezpochyby hrad Špilberk. V minulosti poskytoval městu ochranu a pocit bezpečí. Avšak v dějinách byly i chvíle, kdy pevnost vyvolávala v Brňanech pocity ohrožení a strachu.

Během staletí úloha a význam Špilberku se podstatně měnily. Z královského hradu a sídla moravských markrabat se hrad postupně stal mohutnou barokní pevností, nejtěžším vězením rakouské monarchie, známý jako „žalář národů“ a neposledně hrad sloužil i jako vojenské kasárny. Dnes tu sídlí Muzeum města Brna a jedním z nejvýznamnějších brněnských kulturních center, v roce 1962 byl prohlášen národní kulturní památkou.

S proměnami funkcí Špilberku souvisel také jeho stavební vývoj. Z původního gotického hradu 13. – 15. století se kromě základní dispozice zachovalo poměrně málo, a to v podstatě pouze v jeho východním křídle. Nejautentičtější zůstaly prostory v jeho přízemí, včetně průjezdu se sedilemi. Dvě z těchto prostor jsou opatřeny původními žebrovými klenbami, pozoruhodný je i patrový portálek, vedoucí kdysi z pavlače do prostory tzv. královské kaple. Podstatným zvýšením celého křídla včetně mohutné střešní konstrukce se také značně změnila dosavadní silueta brněnské dominanty. V přízemí západního křídla odkryl archeologický průzkum část základů mohutné válcové věže.

Přestavba na barokní pevnostní se postupně podíleli přední vojenští inženýři N. Peroni, L. Rochet a P. Rochepin i brněnský stavitel M. Grimm. Díky jim se dnes připomíná především z větší části dochovaný vnitřní fortifikační systém, hradby s bastiony a kurtinami, zděné příkopy s vestavěnými kasematy. Dále přízemní kasárenské a další objekty, přistavěné na parkánu po celém obvodu k vnější zdi středověkého hradu kolem poloviny 18. století. Součástí pevnostního systému byly i studna v západní části nádvoří, prohloubená v letech 1714 -1717 z původních 40 metrů na 114 metrů, a přilehlá cisterna.

Budovy v jižní, západní a severním křídle i střední trakt, rozdělující dřívější velké nádvoří na dvě části. Radikální rekonstrukce bohužel odstranila, s výjimkou východního křídla, prakticky vše, co z původního středověkého hradu i jeho pozdějších úprav zbylo. Špilberk tak dostal v podstatě současnou podobu, kterou příliš nezměnily ani poměrně velké úpravy prováděné německou armádou. Ty kromě menších dostaveb a doplňků hrad pouze určitým způsobem architektonicky sjednotily a výrazněji se projevily spíše v interiérech (např. schodiště) a historizujících detailech. Teprve poslední rekonstrukce, zejména východního křídla z let 1995 – 2000, znamenala podstatnější zásah do podoby.

Na přelomu druhého a třetího tisíciletí našeho letopočtu rozhodující část stavebních úprav vlastního hradu končí. Muzeum města Brna zároveň završuje své čtyřicetileté působení na Špilberku a ve svých nových stálých expozicích i příležitostných výstavách zde veřejnosti zpřístupňuje historické a kulturní dědictví svého města, uchovávané v muzejních sbírkách

?editovat informace  

Jako důstojné sídlo vládců Moravy dal český král Přemyslem Otakarem II vystavět hrad Špilberk. Vznik hradu se datuje na polovinu 13. století, jenž byl vystaven na nevysokém (290 m n. m.) poměrně příkrém skalnatém vrchu. Nejstarší písemné zprávy o existenci hradu pochází někdy kolem roku 1277. Čeští panovníci navštěvovali však Špilberk spíše jen příležitostně. Skutečným sídelním hradem moravských markrabat se Špilberk stal až od poloviny 14. století za vlády Jana Jindřicha (1350-1375) a jeho syna Jošta (1375-1411).

Od konce 15. století hrad postupně pustl a chátral a poté byl dokonce prodán. Vlastníkem se stalo měslo Brno. Ve vlastnictví města zůstal Špilberk pouhých šedesát let – po bělohorské porážce stavovského povstání v roce 1620 byl císařem Ferdinandem II. městu zkonfiskován a vrátil se tak zpět do zeměpanského majetku.

Během třicetileté války však hrad opět chátral. Vše se však změnilo s částečnou vojenskou okupací Moravy švédským vojskem a s dvojím bezprostředním ohrožením moravské metropole v letech 1643-1645. Opevnění hradu i města se rychle opravovalo a zdokonalovalo. Když v roce 1645 Brno se Špilberkem odolalo tříměsíčnímu dobývání mnohonásobnou švédskou přesilou, prokázal se znovu strategický význam tohoto hradu. Ten pak byl postupně do poloviny 18. století přebudován na nejmohutnější a také nejvýznamnější barokní pevnost na Moravě.

Součástí špilberské pevnosti bylo také pevnostní vězení. Už krátce po porážce stavovského povstání v roce 1620 byli na Špilberku několik let vězněni přední moravští účastníci této protihabsburské „rebelie“. Od poslední čtvrtiny 17. do počátku osmdesátých let 18. století zde bylo vězněno kromě desítek „obyčejných“ trestanců, odsouzených k pevnostním pracem, také několik vysoce postavených vojenských osobností, např. přední rakouští vojevůdci generálové Bonneval a Wallis, či proslulý plukovník pandurů Franz Trenck, který na Špilberku i zemřel roku 1749.

V roce 1783 bylo zrušeného pevnostního vězení na Špilberku a stalo sez něj vězení civilní, určené pro nejtěžší zločince. K vězeňským účelům byla především určena a upravena nedostatečně využívaná součást zdejšího pevnostního systému kasematy. V jejich hromadných celách bylo možné umístit více než 200 trestanců používaných k těžkým pracem na pevnosti i mimo ni. Od poloviny devadesátých let 18. století se však v nadzemních prostorách špilberské pevnosti začínají objevovat i vězni, které lze označit za politické.

Špilberk přestal být významnou vojenskou pevností a z císařského rozhodnutí zůstal pouze velkou civilní věznicí. O tuto změnu se přičinila především francouzská armáda císaře Napoleona, která při svém odchodu z okupovaného Brna na podzim roku 1809 zničila některé důležité části špilberského opevnění.

Roku 1959 opouští Špilberk československá armáda a definitivně tak končí jeho vojenská éra. Následujícího roku se Špilberk stává sídlem Muzea města Brna.

?editovat historii  

• Špilberk - Žalář národů (obávané vězení rakouské monarchie), sev. a záp. křídlo hradu, otevírací doba: středa - neděle od 10⁰⁰ do 17⁰⁰hodin (prodej vstupenek končí hodinu před uzavřením)
• Žaláž národů - (Obávané vězení rakouské monarchie) expozice v 1. podlaží severního křídla hradu seznamuje návštěvníky s dějinami Špilberku jako pověstného žaláře habsburské monarchie 18. a 19. století proslulého v celé Evropě, zejména pro politické vězně, z nichž nejznámějšími se stali v 19. století tzv. uherští jakobíny (F. Kazinczy), italští vlastenci (S. Pellico) a polští revolucionáři. Připomenuta je zde i doba nacistické okupace, kdy se Špilberk stal věznicí brněnského gestapa.
• Brno na Špilberku - (Dějiny města Brna) historická expozice seznamuje návštěvníky s nejvýznamnějšími momenty v dějinách Brna - od první písemné zmínky o městě v Kosmově kronice až po vznik Velkého Brna. Výstava je dokumentována archivními doklady a četnými muzejními sbírkami. Vystaveny jsou staré zbraně, historické hodiny, sklo, porcelán, nábytek, módní doplňky, veduty, cechovní památky a další exponáty.
  otevírací doba: středa - neděle od 10:00 do 17:00 hodin (prodej vstupenek končí hodinu před uzavřením)
• Špilberk od hradu k pevnosti - (stavební vývoj hradu, hradní studna), sev. a záp. křídlo hradu. Stavební vývoj hradu, hradní studna. expozice o stavebních dějinách Špilberku s prezentací významných archeologických nálezů. Historie hradní studny a cisterny. Výstava seznamuje návštěvníky s dosavadními výsledky průzkumu Muzea města Brna na Špilberku. Dokumentovaný nástin podoby a významu unikátního markraběcího hradu i jeho proměny v barokní citadelu doplňují odkryté relikty středověkého zdiva s mohutnou hlavní věží, nálezy z hradu a z průzkumu jeho hluboké studny, jakož i digitalizovaná dokumentace (veduty, rekonstrukce gotického hradu, průzkum studny).
  otevírací doba: středa - neděle od 10:00 do 17:00 hodin (prodej vstupenek končí hodinu před uzavřením)
• Od renesance po modernu - Expozice výtvarného umění představuje veřejnosti výběr z uměleckých sbírek Muzea města Brna od roku 1570 do roku 1900. První část expozice zahrnuje výtvarné umění v Brně od období pozdní renesance do konce 19. století. Druhá část expozice je vymezena lety 1900-1945 a prezentuje malířskou, sochařskou a nábytkářskou tvorbu českých umělců, jejichž život a dílo souvisely s městem Brnem.
• O nové Brno - Brněnská architektura 1919-1939 - Expozice brněnské architektury, první a jediná stálá výstava tohoto typu v ČR, seznamuje prostřednictvím mnohých originálních plánů, architektonických studií, soutěžních návrhů, prováděcích projektů a dále prostřednictvím původních fotografií, písemností, tiskovin, korespondence atd. s jednou z nejvýznamnějších epoch v architektonickém a urbanistickém rozvoji Brna.
  otevírací doba: středa - neděle od 10:00 do 17:00 hodin (prodej vstupenek končí hodinu před uzavřením)
  Kasematy: (tel. 542 123 614, 542 123 616), nejnavštěvovanější část hradu - stálá expozice barokního pevnostního stavitelství a vězeňství josefínské doby. Vězení v kasematech zřídil císař Josef II. v rámci reforem rakouského vězeňství v roce 1783.

?editovat expozice