Kam na výlet, Vaše turistické tipy na výlet

    
    
Dnes je Pondělí 10. prosince 2018 svátek slaví Julie, zítra Dana
Jičín
u kapličky
Kunětická hora
Babiččino údolí

Reklama



Přihlášení
jméno:
heslo:

>> registrace <<

zapomněli jste heslo?

Náhodný obrázek


Mumlavský vodopád
typ: Vodopád
okres: Semily



Svobodné Hamry
typ: Skanzen
okres: Chrudim



Muzeum Litovel
typ: Muzeum
okres: Olomouc



Frýdštejn
typ: Hrad
okres: Jablonec nad Nisou



Kladruby nad Labem
typ: Hřebčín
okres: Kutná Hora




Detail položky Hrad: Hukvaldy
ilustrativní obrázek:



 
obrázky z fotogalerie:


obrázek: -


obrázek: -


obrázek: -

informativní mapka polohy:


zobrazit na mapě
GPS:
 49° 37' 11.6" N    ukázat na mapy.cz
 18° 13' 45.91" E


oblast:
Moravskoslezské Beskydy
okres:
Frýdek-Místek
kraj:
Moravskoslezský

typ:
Kulturní památky
přesně:
Hrad
místo:
Dostupné autem po celý rok

náročnost:
Pro rodiny s dětmi
zaměření výletu:
Poznávací
délka výletu:
1 hodina

vloženo před:
11 lety 1 měsícem 
počet zobrazení:
20009 krát

HODNOCENÍ: jak se Vám líbí toto místo?...

Hodnocení: 6.8/10 (zatím hodnotilo 58 lidí)


informace:

První zmínka o hradu pochází z roku 1285. Po dalších čtyřista let rozšířili olomoučtí biskupové Hukvaldy na mohutnou pevnost s pěti dělovými baštami, jenž se osvědčila při blokádě Dány a dvojím obležení Švédy v posledním období třicetileté války.

Hrad Hukvaldy, jeden z nejrozsáhlejších, zaujímal přední místo v dějinách Moravy. Ve své historii nebyl nikdy dobyt, zničil jej až požár v roce 1762. Dnes je částečně restaurován. V místě s vynikající akustikou je letní amfiteátr, ve kterém se pravidelně koná mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Právě tady se Janáček nechal inspirovat k napsání opery Příhody lišky Bystroušky. Připomínkou je pomník lišky Bystroušky v hukvaldské oboře.

Procházky starobylou hradní oborou jsou vskutku pohlazením na duši a potěšením pro oko, zvláště na podzim. Mezi alejemi dubů, kaštanů a lip je možné zahlédnout i muflony a daňky.

K hradu v současnosti vedou dvě cesty. Delší z nich, asfaltová, jde po západním svahu, před plastikou lišky Bystroušky odbočuje doleva a pokračuje nahoru serpentinou po jižním svahu kopce kolem známých buků s obnaženými kořeny. Kratší cesta pak vede po turistické značce po severozápadním svahu. Krátce před vstupem do hradu se obě cesty spojují.

Hrad tvořila velmi silná, více jak 2,5 metru tlustá okružní zeď ve tvaru protáhlého osmihranu, která obepínala skalnatou kupu na východní straně hradního kopce, oddělenou od něj širokým a hlubokým, do skály vylámaným příkopem. Nad ním, v místě přístupu, stála do obvodní hradby vetknutá nevelká věžice s širokým dřevěným ochozem a na protější, východní straně, dvoupatrové obytné stavení - palác. Příchozí musel obejít pod kontrolou celý hrad a v tomtéž směru, odkud přijížděl do kopce - tedy od západu, vstoupit po dřevěném, v poslední části zvedacím mostě do hlavní brány, proražené v parkánové zdi.

Opevnění bylo jen dřevěné. Z vlastního hradu na východním konci kopce nebylo možno docela dobře strážit cestu. I křižovatka, od níž se cesta k hradu oddělovala někde u dnešního Horního Sklenova, byla vidět jen z onoho předpokládaného západního opevnění, nestálo-li by, hrad by byl v docela nevýhodné poloze vůči nepříteli, kterého by posádka zpozorovala až téměř v čase útoku.
V druhé polovině 14. století, po dobách neblahých poměrů nastala třicetiletá doba rozvoje a klidu. Hrad s městem Příborem na západě a trhovou vsí Frýdeberkem-Místkem na východě - se stal velmi důležitým tím, že byl střediskem manského obvodu. Proto byl tenkrát taky opraven a rozšířen. Stará štíhlá věž byla obestavěna obytnými a provozními místnostmi a v náhradu za zastavěný dvůr bylo zřízeno nádvoří mezi branami a jistě též rozšířeno a zdokonaleno opevnění, jak bylo v těchto dobách obvyklé. Pravděpodobně bylo již zastaralé cimbuří nahrazeno ochozem a mezery mezi stínkami zazděny.

Do hradu se vstupuje první branou, která je prolomena v šikmé zdi západního BASTIONu, chránícího vstup do hradu. Byl postaven za olomouckého biskupa arcivévody Leopolda Viléma Habsburského, o čemž svědčí jeho znak umístěný nad branou.. Obrana brány byla zajištěna malou vížkou (arkýřem) nad branou, kterou se na útočníka lila horká smola. Po té se dochovaly dva jednoduché krakorce nad branou. Výška zdiva bastionu i dnes dosahuje 8 m. Za první branou se ocitáme v prostoru sevřeném 1. a 2. branou, zbytky vnitřního opevnění bastionu vlevo a svahem na jehož vrcholu leží tzv. „Kulatina“ vpravo.

Druhá brána je umístěna v hradbě spojující „Kulatinu“ s třičtvrtě válcovou baštou. Ostění brány napovídá o využití padacího mostu. Nad branou byla podobná vížka jako nad 1. branou a nachází se zde i stejná kamenná deska a aliančním znakem biskupa Leopolda Viléma. Za branou se vpravo nachází na hradbu přistavěný domek správce hradu (kastelána).

Za druhou branou následuje velké hradní nádvoří, vlastně renesanční předhradí s několika půlkruhovými otevřenými baštami. Kdysi byl tento prostor zaplněn budovami přistavěnými na hradbu a sloužící jako hospodářské a vojenské zázemí hradu. Z jedné z bašt na jižní straně byla vybudována barokní kaple sv. Ondřeje. Ta vznikla patrně někdy až na sklonku 17. století, kdy hrad již pomalu ztrácel svůj vojenský charakter.

 

historie:

První zmínky o hukvaldském hradu pocházejí z roku 1285, jeho počátky sahají asi do poloviny 13. století. Za zakladatele Hukvald jsou považována německá hrabata z Hückeswagen. První z nich, rytíř Arnold z Hückeswagen, přišel do českých zemí na pozvání českého krále Přemysla Otakara I., aby zde zprostředkoval sňatek Přemyslovy dcery Anežky s anglickým králem Jindřichem III. K sňatku nakonec sice nedošlo, ovšem Arnold už v diplomatických službách českého panovníka zůstal a dostal od něj území na severovýchodě Moravy. A právě zde patrně až někdo z Arnoldových potomků založil někdy po roce 1250 hrad Hukvaldy.

Ke změnám v hradním jádře došlo v 15. století, kdy byla nad jihozápadní obvodovou zdí přistavěna pány z Boskovic další patra. Erby Dobeše Černohorského a jeho ženy Hedviky jsou ostatně dodnes v hradním jádře k vidění. Nejnovější částí hradního jádra je renesanční palác se zachovalými renesančními okny, postavený kolem roku 1550. V polovině 16. století bylo v hradním jádře zřízeno také kněžské vězení. Jeho nejznámějším vězněm byl kanovník Philopon Dambrovský (vězněný zde v letech 1585-87), jenž byl podezřelý z toho, že otrávil čtyři olomoucké biskupy. Ve stejném vězení zemřel nešťastnou náhodou také jistý hříšný mnich, jehož duch údajně rovněž hradem bloudí. Je znám jako černý mnich, neboť se zjevuje jako postava v černé kápi bez tváře. V hradním jádře se nacházejí také kamenné cisterny na shromažďování dešťové vody, používané v hradní kuchyni na vaření v době před vyhloubením hradní studny.
V roce 1469 biskup Tas přestavil Hukvaldy na své sídlo. Na hradě započaly rozsáhlé přestavby a opravy, protože byl po bojích v husitských dobách ve velmi žalostném stavu, opevnění pobořeno a vůbec byl hrad dosti staromódní. Starý palác na východě i mladší západní byly proto zvýšeny o další patro a do východního přestěhována kaple, jejíž presbytář je zcela patrný dodnes. Protože už byla nová patra dostatečně vysoko nad okolním terénem, mohla mít velká okna i na vnější straně, čehož tu bylo nadmíru využito zřízením dvou prosluněných balkónů na jihu a západě. Nejzachovalejší je však z této přestavby mohutná budova, vestavěná do prostoru mezi starou okružní zeď vnitřního hradu a parkán. Traduje se, že tu bývala kuchyň a ve třech patrech místnosti služebnictva a správy hospodářského zázemí hradu. Obě stavby - starý palác a nová přístavba - byly spojeny točitým schodiště v koutě nádvoří. Před západním křídlem byla vyhloubena a pečlivě vyzděna ještě cisterna, zachovalá dosud.

Po roce 1526 pod hrozbou tureckého vpádu, bylo vybudováno rozsáhlé opevnění. Do té doby je pokládána stavba obou bran před vnitřním hradem a jejich opevnění. Stavbou Tasovy obytné věže byl zcela vyřazen z provozu starý úzký parkán. Ten byl rozšířen o prostranný dvůr, jež byl zpevněn půlkruhovou baštou na jižním svahu. Na d bránou byla dostavěna věž a strážnice nalevo od průjezdu. Podobně byla zabezpečena první (dnes čtvrtá) brána. Tato byla také zvýšena o patro, opatřena strážnicí a baštou nalevo od ní, sloužící ke kontrole přístupové cesty. Asi nedlouho potom byl změněn přístup do hradu. V jižním svahu byla zřízena pohodlná cesta, po níž bylo možné jet i v kočáře a jíž se užívá dodnes. Ta objížděla předsunutou pevnost a pod její kontrolou a pod dohledem posádky mezi ní a novým opevněním směřovala přímočaře až do brány.

Nový biskup Marek Khuen započal v roce 1555 se stavbou rozsáhlého paláce ve vnitřním nádvoří. Nechal vykopat sklepy a vystavět prostorný a prosluněný zámek s velkými moderními okny a dřevěnými pavlačemi. I ostatní budovy zámku byly opatřeny novými okny a východní a západní část spojena krytou chodbou. Dvorek se starou cisternou posloužil jako schodiště a ke studni se vcházelo zvláštními dveřmi po schodech. Nová budova stála zčásti na staré okružní zdi hradu. Ta začala pod tíhou mohutných zdí ujíždět, takže ji bylo nutno záhy podepřít, jak svědčí pokyn biskupa z roku 1559, aby byl neprodleně opraven roh zámku, který se utrhl.

Ve 20. století byl ovšem hrad už dávno opuštěný a změněný v ruinu. Uvádí se, že k jeho zničení došlo 5. října roku 1762, kdy na hradě údajně vypukl zničující požár. Ten prý vznikl za bouřky, když blesk udeřil do jedné z dřevěných hospodářských budov, které se nacházely na hlavním nádvoří. Oheň se prý rozšířil a hrad zcela zničil. Podle jiné, méně oficiální verze, hrad zapálili úředníci, kteří tam museli dennodenně chodit do práce. Skutečností ale je, že hrad chátral už delší dobu a většina úředníků jej opustila už dva roky před osudným požárem, kdy byla převážná část kanceláří přesunuta do zámku v podhradí. Chátrání pokračovalo i po požáru, neboť vesničané dole z obce tehdy hradby rozebírali a používali je na stavbu vlastních obydlí. Hrad postupně zcela zpustl, teprve v 19. století zde byly provedeny alespoň nejnutnější opravy. V té době se už o Hukvaldech psalo jako o romantické zřícenině a místě častých výletů, což platí v podstatě doposud.

expozice:
otevírací doba:
kontakt:
Státní hrad Hukvaldy, 739 46 Hukvaldy
Tel. hrad (v otevírací době): 558 699 323
Tel/fax (kancelář Fondu Janáčkovy Hukvaldy): 596 126 067
E-mail: info@janackovy-hukvaldy.cz
WWW stránky: http://www.janackovy-hukvaldy.cz/
vstupné:


komentáře:
  • dne: 2012.04.01 00:01:15 Standa napsal:
           Na Hukvaldech je spousta zajímavých míst jež stojí za shlédnutí,více na www.vylet-hukvaldy.cz



  • jméno (přezdívka):
    e-mail:
    zpráva:
    ocrana proti SPAMu:
    Pec nám spadla, nám spadla, kdopak nám ji postaví?
    dopište chybějící slovo



    Všechna práva vyhrazena. © 2006-2014 www.kam-na-vylet.cz
    Tipy pro Vás : Webkamery a televize |
    TOPlist