Pozoruhodné město, výstižně přezdívané České Atény se svým malebným okolím a četnými uměleckohistorickým památkami láká ke kratším i delším vycházkám nejen milovníky historie a umění, ale i příznivce pěší turistikyhorice a cykloturistiky. Právě jim Hořice nabízejí celou řadu atraktivních tras, přinášejících nejen radost z pohybu v krásné čisté přírodě, ale i poučení a poznání. Příznivci silničních motocyklových závodů jistě znají populární závod "300 zatáček Gustava Havla", pořádaný v Hořicích každoročně od roku 1961.
O jeho slávu se nejen v minulosti, ale i v současné
době nejvíce zasloužili sochaři a zruční mistři kamenického řemesla, po
staletí využívající kvalitní pískovec z hořických lomů.
První písemné
zmínky o Hořicích v Podkrkonoší pocházejí z první poloviny 12. století,
kdy náležely pražskému Strahovskému klášteru. Avšak archeologické nálezy však
dokládají již prastaré osídlení od starší doby kamenné. V roce 1365 se Hořice stávají městečkem a někdy ve 14. století v Hořcích
vyrůstá tvrz a později pak renesanční zámek.
Hořice a blízké okolí pamatují spoustu vojenských bitek. První střetnutí se odehrálo roku 1423 na vrchu Gotthard. Zde Jan Žižka z Trocnova porazil oddíly opoziční kališnické šlechty
vedené Čeňkem z Vartemberka a Bořkem z Miletínka. Socha vítězného
husitského vojevůdce, zhotovená Pavlem Jiříčkem u příležitosti 450.
výročí v roce 1873, stojí na někdejším gotthardském tvrzišti a vedou k
ní kamenné schody. Historka praví, že kamenný Žižka údajně hledí přesně do
míst, kde se kdysi bojovalo. I velká bitva, později nazývaná u
Sadové, se odehrávala za prusko-rakouských válek roku 1866 jihovýchodně
od města. V Hořicích tehdy sídlil pruský štáb a později
vojenský lazaret. Velkého rozkvětu se Hořice dočkaly ve
druhé polovině 16. století za Smiřických. Po Bílé hoře panství připadlo Albrechtovi z
Valdštejna a po jeho smrti je císař Ferdinand II. daroval hraběti
Jakubu Strozziovi.
Kostel Narození Panny Marie byl vystavěn v letech 1741 - 1748 podle plánů slavného barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera
Mariánský sloup z roku 1824 od zdejšího sochaře Josefa Rychtery
novogotická radnice z roku 1872
Kostelík Svatého Gottharda na vršku Gotthard – původně románský kostel založený strahovskými mnichy ve 12. století byl v 18. století barokně přestavěn.
Galerie kamenných plastik – na úbočí vršku Gotthard je
umístěna přírodní galerie kamenných plastik vzniklých během Hořických
sochařských symposií pořádaných pravidelně od roku 1966.
Husův pomník v Hořicích
Historie hořického Husova pomníku sahá do 90. let 19. století, kdy se
skupina zdejších občanů rozhodla uctít po vzoru jiných českých měst a
obcí památku velkého kazatele mistra Jana Husa.
První Husův pomník v Čechách byl postaven v r. 1872 v Jičíně. V r.
1897 se však zrodila myšlenka postavit pomník i v Hořicích. Myšlenka se v malém sousedském hostinci Leopolda
Kořínka, kde se scházela skupinka vlastenců, mezi nimiž býval
pravidelným hostem i sochař Antonín Vondráček. Ten projevil ochotu
vytesat pomník z kamene, když se podaří uhradit kámen a model od
vynikajícího umělce. Původně se pomýšlelo na pomník malý a sochař
Vondráček měl v úmyslu věnovat pro něj malé místo na rohu nynějšího
Husova náměstí. Předčasná smrt mu však překazila jeho plány.