Kam na výlet, Vaše turistické tipy na výlet

Dnes je Pátek 22. ledna 2021 svátek slaví Slavomír, zítra Zdeněk

ZŽS

Frýdštejn

Švehlův pam.

Karlova Koruna

Reklama

Přihlášení

Náhodný obrázek

Rtyně
typ: Rozhledna
okres: Náchod

Muzeum Loreta
typ: Muzeum
okres: Hradec Králové

Žďákovský most
typ: Most
okres: Písek

Bylinkový ráj SONNENTOR Čejkovice
typ: Tip na výlet
okres: Hodonín

Petrovy kameny
typ: Hora
okres: Bruntál

Detail položky Hora: Praděd

ilustrativní obrázek:

obrázky z fotogalerie:

obrázek: Poštovní chata s věží -

Poštovní chata s věží

obrázek: Pohled od Petrových kamenů -

Pohled od Petrových kamenů

obrázek: -

přidat obrázek do fotogalerie

informativní mapka polohy:

zobrazit na mapě

GPS:	50° 4' 58" N
	17° 13' 52" E
výška:	1491 m.n.m.

oblast:	Hrubý Jeseník
okres:	Jeseník
kraj:	Olomoucký

typ:	Štíty, hory, kopce
přesně:	Hora
místo:	Dostupné pěšky, horské kolo


vloženo před:	12 lety 11 měsíci
počet zobrazení:	18599 krát

autor:	Vera Gunkova

HODNOCENÍ: jak se Vám líbí toto místo?...

Currently 6.35/10
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10

Hodnocení: 6.4/10 (zatím hodnotilo 37 lidí)

informace:

Praděd byl oblíbeným cílem návštěvníků hor již od 2. poloviny minulého století. V roce 1881 byla v dnešním Jeseníku (Frývaldově) ustanovena organizace turistů v Jeseníkách "Moravskoslezský sudetský horský spolek". Tento spolek nejprve budoval a upravoval turistické stezky a zřizoval horské útulny. Později započal s výstavbou horských chat, poskytujících občerstvení popř. nocleh pro turisty.

?editovat informace

historie:

Na přelomu století začal spolek na vybraných vrcholech budovat kamenné rozhledny. Snahy postavit rozhlednu i na nejvyšší hoře Jeseníků se objevily již v r. 1881, ale o její realizaci bylo rozhodnuto až v roce 1897. Na stavbu rozhledny byla vyhlášena veřejná sbírka.

Stará věž Pro zahájení stavby musel spolek nejprve žádat o souhlas vlastníky pozemků, mezi které patřila i správa panství Lichtenštejnů ve Velkých Losinách a správce jmění velmistra Řádu německých rytířů. Na základě tohoto pak bylo v první polovině roku 1903 vydáno c.k. zeměměřičskou a účetní kanceláří min. financí ve Vídni rozhodnutí, které povolovalo stavbu. Původně se věž měla jmenovat Habsburgwarte. Souhlas se stavbou byl ještě navíc podmíněn zbudování značených přístupových turistických cest s výstražnými tabulemi o dodržování stanovených tras.

Stavba věže byla s plnou platností schválena až 20.srpna 1903, ale s výstavbou věže v romantickém duchu starého gotického hradu o výšce 32,5m a šířce 14,5m bylo započato až 30. června 1904 . Samotná stavba kamenné věže byla velice náročná a kolaudace proběhla až v červenci 1912.

Kvůli stavbě věže byla upravena i nová příjezdová cesta a zakoupeno 5 tažných koní. Voda byla brána z pramene, který se nacházel jihovýchodně od stavby. Kámen na stavbu byl lámán na nedalekých Tabulových skalách (směr dnešní Švýcárna). Vzhledem k tomu, že cesta na vrchol byla pro denní chození velmi náročná, zůstávali dělníci na staveništi od pondělka do soboty, i přesto byly práce velmi pomalé. Po roce výstavby měla věž jen dva metry, v roce 1906 měřila 22m a dalších 10m mělo být dostavěno do roku 1908. Avšak v důsledku nedostatku financí a náročných povětrnostních podmínek (mráz a voda narušovaly stavbu, která musela být neustále opravována), byla věž dokončena až v roce 1912.

Ve věži se nacházela restaurace, pokoje pro turisty a v sedmém patře samotný ochoz pro rozhlednu. Turistům však sloužila jen restaurace a rozhledna, pokoje byly pro velkou vlhkost neobyvatelné.

Ovšem již v roce 1923 bylo z bezpečnostních důvodů požádáno o uzavření věže. Došlo tak k obnovovacím pracím, které trvaly tři roky. Věž byla alespoň částečně vysušena a vyměněna shnilá okna. Poté spolek uspořádal u věže obrovský táborák s ohňostrojem, který se pak konal každý rok až do 14. srpna 1938, to se již věž jmenovala Altvaterwarte.

Jen pro zajímavost, veškeré práce a náklady nesl spolek, jehož členy byli dobrovolníci, kteří veškeré práce vykonávali zdarma vedle svého občanského povolání.

Počátkem 40.let vyrostla v blízkosti věže ještě tzv. Poštovní chata, vystavěná totálně nasazenými českými dělníky a ruskými a polskými zajatci. Po válce začala chata sloužit turistům, a to se stalo věži osudným. Nebyl, kdo by se o ni staral, neboť spolek byl německý a tudíž po válce zanikl.

Věž rychle chátrala a po roce 1951 se jí ujal Turista Praha, který měl uvést stavbu do původního stavu. Měla být snesena horní část a vybudována nová konstrukce, avšak bylo rozhodnuto o odstřelení horní části a zbudování nové, ale i toto rozhodnutí bylo změněno na postupné opravování věže.

Ovšem vlivem vandalů, kteří ničili vnitřní zařízení, do věže střechou a okny zatékalo. Ve zdech se objevovaly až 6cm široké trhliny, které místy prostupovaly i celou zdí. Z tohoto důvodu musela být věž v r. 1957 uzavřena, a 2.května 1959 - den před příchodem dělníků, se zřítila a došlo akorát k odklízecím pracím.

Na vrcholu Pradědu zůstala pouze Poštovní chata s restaurací, v jejímž patře sídlili meteorologové. V této době také docházelo k velkému rozmachu televizního vysílání, což znamenalo nutnost výstavby televizního vysílače i s vyhlídkovou věží.

Jako první vysílač vyrostla jen dřevěná konstrukce ověšená vysílacími parabolami, která brzy zdaleka nedosahovala potřebné kapacity pro vysílání. V r.1968 bylo tedy započato s výstavbou nového vysílače, který měl připomínat startující kosmickou loď. Výstavba nového vysílače se stala osudnou i Poštovní chatě a dřevěnému vysílači, obě stavby byly po dokončení nové věže odstraněny, aby nenarušovaly estetický ráz nové dominanty - 162m vysokého vysílače.

Jako první byla zbudována asfaltová silnice vedoucí z Ovčárny na vrchol Pradědu. Samotné stavební práce - výkopy základů - započaly až o rok později. Úplné dokončení stavby bylo plánováno na rok 1977, ale opět díky extrémním podmínkám se výstavba prodloužila (např. restaurace byla otevřena až v roce 1983).

Samotnou věž podpírají tři nohy. První slouží jako energetický uzel, druhá slouží pro potřeby radiokomunikací a ve třetí je umístěna restaurace s hotelem, sloužící všem návštěvníkům a rekreantům této oblasti.

Ve výšce 80m je prosklená kruhová vyhlídka, na kterou je možno se dostat jen výtahem. Za příznivého počasí je odtud unikátní výhled na blízké i daleké okolí. Lze spatřit např. Lysou horu a Radhošť, vzácně i Vysoké Tatry a Malou Fatru na Slovensku, a Nízké Alpy v Rakousku

Nynějším vlastníkem vysílače jsou České radiokomunikace Praha a.s. Obytné křídlo s restaurací a hotelem má v pronájmu firma NIKA - dřevoprodej, a v létě roku 2000 prošlo celé toto křídlo rozsáhlou rekonstrukcí.

?editovat historii

expozice:

+přidat expozice

otevírací doba:

Denně od 9:00 do 18:00 hod.

?editovat otvírací dobu

kontakt:

Ing. Jiří Pospíšil-NIKA
Restaurace Praděd
Karlova Studánka
793 24
554 779 017
608 863 373
vysilac@hotelpraded.cz

?editovat kontakt

vstupné:

Na vyhlídkovou věž 50,- Kč. Platí se v rychlovýtahu.

?editovat vstupné

cesta:

Výchozím bodem je horské sedlo Hvězda u Karlovy Studánky, kde se nachází i velké placené odstavné parkoviště. Cena za parkování činí v letním období 50,-Kč/den, a v zimním období 100,-Kč/den. Odtud pak dále pokračuje kyvadlová doprava autobusy, které Vás dopraví až na horní točnu - parkoviště pod hotelem Ovčárna. Kyvadla jezdí denně od 8.00 do 16.00 hod., a to každou celou hodinu na Ovčárnu a každou půl hodinu dolů na Hvězdu, poslední sjezd je v 16.30.

nahoru

komentáře:

nahoru

Tipy pro Vás : Webkamery a televize |