Kam na výlet, Vaše turistické tipy na výlet

    
    
Dnes je Úterý 21. května 2019 svátek slaví Monika, zítra Emil
Pokličky
Trosky
Kost
Lukov

Reklama



Přihlášení
jméno:
heslo:

>> registrace <<

zapomněli jste heslo?

Náhodný obrázek


zámek Konopiště
typ: Zámek
okres: Benešov



Hostinné
typ: Město
okres: Trutnov



Rychmburk
typ: Hrad
okres: Chrudim



Kopaniny
typ: Rozhledna
okres: Semily



Frymburk
typ: Zřícenina
okres: Náchod




Detail položky Hora: Praděd
ilustrativní obrázek:



 
obrázky z fotogalerie:


obrázek: Poštovní chata s věží -
Poštovní chata s věží

obrázek: Pohled od Petrových kamenů -
Pohled od Petrových kamenů

obrázek: -

informativní mapka polohy:


zobrazit na mapě
GPS:
 50° 4' 58" N    ukázat na mapy.cz
 17° 13' 52" E

výška:

 1491 m.n.m.


oblast:
Hrubý Jeseník
okres:
Jeseník
kraj:
Olomoucký

typ:
Štíty, hory, kopce
přesně:
Hora
místo:
Dostupné pěšky, horské kolo


vloženo před:
11 lety 2 měsíci 
počet zobrazení:
16307 krát
autor:
Vera Gunkova

HODNOCENÍ: jak se Vám líbí toto místo?...

Hodnocení: 6.4/10 (zatím hodnotilo 37 lidí)


informace:
Praděd byl oblíbeným cílem návštěvníků hor již od 2. poloviny minulého století. V roce 1881 byla v dnešním Jeseníku (Frývaldově) ustanovena organizace turistů v Jeseníkách "Moravskoslezský sudetský horský spolek". Tento spolek nejprve budoval a upravoval turistické stezky a zřizoval horské útulny. Později započal s výstavbou horských chat, poskytujících občerstvení popř. nocleh pro turisty.
historie:
Na přelomu století začal spolek na vybraných vrcholech budovat kamenné rozhledny. Snahy postavit rozhlednu i na nejvyšší hoře Jeseníků se objevily již v r. 1881, ale o její realizaci bylo rozhodnuto až v roce 1897. Na stavbu rozhledny byla vyhlášena veřejná sbírka.

Stará věž Pro zahájení stavby musel spolek nejprve žádat o souhlas vlastníky pozemků, mezi které patřila i správa panství Lichtenštejnů ve Velkých Losinách a správce jmění velmistra Řádu německých rytířů. Na základě tohoto pak bylo v první polovině roku 1903 vydáno c.k. zeměměřičskou a účetní kanceláří min. financí ve Vídni rozhodnutí, které povolovalo stavbu. Původně se věž měla jmenovat Habsburgwarte. Souhlas se stavbou byl ještě navíc podmíněn zbudování značených přístupových turistických cest s výstražnými tabulemi o dodržování stanovených tras.

Stavba věže byla s plnou platností schválena až 20.srpna 1903, ale s výstavbou věže v romantickém duchu starého gotického hradu o výšce 32,5m a šířce 14,5m bylo započato až 30. června 1904 . Samotná stavba kamenné věže byla velice náročná a kolaudace proběhla až v červenci 1912.

Kvůli stavbě věže byla upravena i nová příjezdová cesta a zakoupeno 5 tažných koní. Voda byla brána z pramene, který se nacházel jihovýchodně od stavby. Kámen na stavbu byl lámán na nedalekých Tabulových skalách (směr dnešní Švýcárna). Vzhledem k tomu, že cesta na vrchol byla pro denní chození velmi náročná, zůstávali dělníci na staveništi od pondělka do soboty, i přesto byly práce velmi pomalé. Po roce výstavby měla věž jen dva metry, v roce 1906 měřila 22m a dalších 10m mělo být dostavěno do roku 1908. Avšak v důsledku nedostatku financí a náročných povětrnostních podmínek (mráz a voda narušovaly stavbu, která musela být neustále opravována), byla věž dokončena až v roce 1912.

Ve věži se nacházela restaurace, pokoje pro turisty a v sedmém patře samotný ochoz pro rozhlednu. Turistům však sloužila jen restaurace a rozhledna, pokoje byly pro velkou vlhkost neobyvatelné.

Ovšem již v roce 1923 bylo z bezpečnostních důvodů požádáno o uzavření věže. Došlo tak k obnovovacím pracím, které trvaly tři roky. Věž byla alespoň částečně vysušena a vyměněna shnilá okna. Poté spolek uspořádal u věže obrovský táborák s ohňostrojem, který se pak konal každý rok až do 14. srpna 1938, to se již věž jmenovala Altvaterwarte.

Jen pro zajímavost, veškeré práce a náklady nesl spolek, jehož členy byli dobrovolníci, kteří veškeré práce vykonávali zdarma vedle svého občanského povolání.

Počátkem 40.let vyrostla v blízkosti věže ještě tzv. Poštovní chata, vystavěná totálně nasazenými českými dělníky a ruskými a polskými zajatci. Po válce začala chata sloužit turistům, a to se stalo věži osudným. Nebyl, kdo by se o ni staral, neboť spolek byl německý a tudíž po válce zanikl.

Věž rychle chátrala a po roce 1951 se jí ujal Turista Praha, který měl uvést stavbu do původního stavu. Měla být snesena horní část a vybudována nová konstrukce, avšak bylo rozhodnuto o odstřelení horní části a zbudování nové, ale i toto rozhodnutí bylo změněno na postupné opravování věže.

Ovšem vlivem vandalů, kteří ničili vnitřní zařízení, do věže střechou a okny zatékalo. Ve zdech se objevovaly až 6cm široké trhliny, které místy prostupovaly i celou zdí. Z tohoto důvodu musela být věž v r. 1957 uzavřena, a 2.května 1959 - den před příchodem dělníků, se zřítila a došlo akorát k odklízecím pracím.

Na vrcholu Pradědu zůstala pouze Poštovní chata s restaurací, v jejímž patře sídlili meteorologové. V této době také docházelo k velkému rozmachu televizního vysílání, což znamenalo nutnost výstavby televizního vysílače i s vyhlídkovou věží.

Jako první vysílač vyrostla jen dřevěná konstrukce ověšená vysílacími parabolami, která brzy zdaleka nedosahovala potřebné kapacity pro vysílání. V r.1968 bylo tedy započato s výstavbou nového vysílače, který měl připomínat startující kosmickou loď. Výstavba nového vysílače se stala osudnou i Poštovní chatě a dřevěnému vysílači, obě stavby byly po dokončení nové věže odstraněny, aby nenarušovaly estetický ráz nové dominanty - 162m vysokého vysílače.

Jako první byla zbudována asfaltová silnice vedoucí z Ovčárny na vrchol Pradědu. Samotné stavební práce - výkopy základů - započaly až o rok později. Úplné dokončení stavby bylo plánováno na rok 1977, ale opět díky extrémním podmínkám se výstavba prodloužila (např. restaurace byla otevřena až v roce 1983).

Samotnou věž podpírají tři nohy. První slouží jako energetický uzel, druhá slouží pro potřeby radiokomunikací a ve třetí je umístěna restaurace s hotelem, sloužící všem návštěvníkům a rekreantům této oblasti.

Ve výšce 80m je prosklená kruhová vyhlídka, na kterou je možno se dostat jen výtahem. Za příznivého počasí je odtud unikátní výhled na blízké i daleké okolí. Lze spatřit např. Lysou horu a Radhošť, vzácně i Vysoké Tatry a Malou Fatru na Slovensku, a Nízké Alpy v Rakousku

Nynějším vlastníkem vysílače jsou České radiokomunikace Praha a.s. Obytné křídlo s restaurací a hotelem má v pronájmu firma NIKA - dřevoprodej, a v létě roku 2000 prošlo celé toto křídlo rozsáhlou rekonstrukcí.

expozice:
otevírací doba:
Denně od 9:00 do 18:00 hod.
kontakt:
Ing. Jiří Pospíšil-NIKA
Restaurace Praděd
Karlova Studánka
793 24
554 779 017
608 863 373    
vysilac@hotelpraded.cz    

vstupné:
Na vyhlídkovou věž 50,- Kč. Platí se v rychlovýtahu.
cesta:
Výchozím bodem je horské sedlo Hvězda u Karlovy Studánky, kde se nachází i velké placené odstavné parkoviště. Cena za parkování činí v letním období 50,-Kč/den, a v zimním období 100,-Kč/den. Odtud pak dále pokračuje kyvadlová doprava autobusy, které Vás dopraví až na horní točnu - parkoviště pod hotelem Ovčárna. Kyvadla jezdí denně od 8.00 do 16.00 hod., a to každou celou hodinu na Ovčárnu a každou půl hodinu dolů na Hvězdu, poslední sjezd je v 16.30.


komentáře:


jméno (přezdívka):
e-mail:
zpráva:
ocrana proti SPAMu:
Pec nám spadla, nám spadla, kdopak nám ji postaví?
dopište chybějící slovo



Všechna práva vyhrazena. © 2006-2014 www.kam-na-vylet.cz
Tipy pro Vás : Webkamery a televize |
TOPlist