Kam na výlet, Vaše turistické tipy na výlet

To, co je v současné době k vidění v tomto areálu je jen zlomek toho, co bylo původně zamýšleno. I když je v poslední době o zbylé sochy pečováno - jsou jen "torzem" zde původně vytvořené krásy. Zub času všechny sochy narušil, narušila je těžba kamene při budování nedaleké pevnosti Josefov. Když si uvědomíme, že byly všechny sochy v době největší slávy dokonce barevně pojednány - musela to být opravdu nádhera. Přimyslete si navíc i ten fakt, že do prosince roku 1740, kdy silná povodeň zničila část lázní Kuks byly tyto asi 3 kilometry vzdálené lázně na úrovni lázní světových.

K zvýraznění dokonalosti zdejšího areálu určitě přispívá fakt, že většina dnes dochovaných děl v Novém lese je autochtonní - tedy jsou vytvořena z rostlé skály... Kdo by se chtěl dozvědět prakticky úplně všechno o zdejším areálu i jak jej "zpracovával zub času", tomu doporučuji knížku Jiřího Kaše a Petra Kotlíka - Braunův Betlém aneb drama krajiny a umění v proměnách času.

1. Skála s vytesaným rámem. Zde byl údajně Petrem Brandlem malovaný výjev "Útěk do Egypta", který se ale nezachoval.

2. Poustevník Juan Garinus. Braun jej zachytil v okamžiku, kdy po létech samoty zaslechl hlasy a vylézá ze své jeskyně se podívat kdo ruší jeho klid. Za postavou je umělá jeskyně se Šporkovým znakem. Uvnitř je tesaný korpus Krista, kamenné sedátko a otisk ruky v kameni, podle tradice Šporkův.

3. Jan Křtitel - postava ležícího světce na poušti, oděného ve velbloudí kůži. Vlevo od postavy je vytesán beránek, atribut Jana Křtitele.

4. Poustevník Onufrius. Braun si z legendy vybral okamžik, kdy po dlouhé samotě světec opět spatřil člověka. Spolu s Garinem tato socha patří k vrcholům Braunova díla, v nichž obraz duševního rozpolcení a vnitřního dramatu působí nejsugestivněji a dosahuje nejvýraznějšího citového vzepětí.

5. Máří Magdalena. Je zobrazena jako poustevnice. Uzavírá téma odříkání, života o samotě daleko od lidí, jak je zobrazena v předešlých sochách.

6. Vidění sv. Huberta. Špork jako velký příznivec tzv. parforsních honů v roce 1696 zakládá Řád sv. Huberta. Proto se tento motiv objevuje i ve výzdobě Nového lesa.

7. Skupina Narození Krista, Klanění pastýřů a Příchodu Tří králů. Nejrozsáhlejší část celého areálu, která svým námětem dala celému okolí jméno. Na rozdíl od předchozích plastik je z podání celého výjevu vyloučena dynamičnost, dochází ke zklidnění. Působivě je skloubeno ztvárnění postav volnými plastikami, přecházejícími v pozadí v reliéf.

8. Kristus a Samaritánka u studny Jakobovy. I přes svou torzálnost je skupina velmi dynamická. Můžeme sledovat výrazně zvlněnou drapérii, pro Brauna tak typickou.

9. Sedátko, na němž údajně sedával Braun.

Dnes je z celého areálu dochován jen zlomek jeho původní podoby. Mimo pousteven, kaple sv. Kříže a dalších drobných staveb a plastik tu stávala skupina Krista pokoušeného ďáblem, ukřižovaný Kristus malovaný na dřevě, dále "alej sedmi studánek" s fontánami z růžového mramoru. Do špitální zahrady v Kuksu byly později přemístěny sochy Velkého křesťanského bojovníka "Miles Chrismtianus", sv. Jeronýma se lvem a Anděl Gloria. Dnes ztracena je skupina Hagar na poušti...